Český svaz chovatelů masného skotu se dnes obrátil na Českomoravskou mysliveckou jednotu, kterou požádal o promptní informování a edukaci členů a příznivců myslivosti v souvislosti s velmi závažným šířením onemocnění slintavky a kulhavky, které bezprostředně ohrožuje české chovatele hospodářských zvířat. Hlavním důvodem pro zaslání dopisu je fakt, že myslivecké spolky a jednotliví myslivci nejsou dostatečně informováni o hrozbách a případných následcích při zavlečení tohoto virového onemocnění na území České republiky. Obdobný dopis jsme směřovali rovněž na Klub českých turistů, neboť i neukáznění turisté nerespektující zákaz vstupu do areálů farem a pastvin jsou značně rizikovým faktorem při zavlečením nákazy. Oba dopisy přikládáme.

Mimořádná situace související s obavami ze zavlečení slintavky a kulhavky na území ČR as tím souvisejícími omezeními vedly členy výboru a grémia předsedů rad plemenných knih k rozhodnutí provést základní výběry (ZV) býků v krizovém, zrychleném režimu, aby býci mohli putovat k novým majitelům do stád co nejdříve. ZV proto proběhly bezprostředně po skončení testu/odchovu v souladu s bodem 4.1.c) metodiky odchovu plemenných býků. Veřejné výběry na odchovnách byly zrušeny, kalendář ZV byl z webu proto stažen. Prodej býků řeší jednotliví provozovatelé odchoven, stejně jako chovatelé odchovávající býky v režimu tzv. domácího odchovu, individuálně, zpravidla telefonicky.

V Maďarsku na slovensko-maďarské hranici v obci Dunakiliti bylo v úterý večer podezření na nové ohnisko slintavky a kulhavky. Na farmě v obci ležící v těsné blízkosti slovenského Čunova se chová více než 2300 krav. O podezření promluvil jednatel společnosti Dunakiliti Agrár Zrt. Zsolt Domokos, který potvrdil, že u svých zvířat zaznamenali mírné příznaky onemocnění a okamžitě informovali příslušné veterinární lékaře. Ti odebrali vzorky a výsledky testů by měly být známy do úterní půlnoci, nejpozději ve středu ráno. Podezření na výskyt SLAK existuje i v další maďarské obci Darnózseli. Zdroj z farmy prozradil, že rovněž 1.4. odebrali zvířatům vzorky na vyšetření. Ve středu ráno maďarské úřady Nébih obě podezření bohužel potvrdily.

Dnešním dnem vstoupila v platnost změna zákona o veterinární péči. Ta umožňuje například rituální porážky zvířat pro účely obchodování s masem. Ukládá také provozovatelům jatek zavést na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat povinně kamerové systémy, aby bylo možné kontrolovat zacházení se zvířaty. Součástí je rovněž elektronizace původních listů skotu (PLS). Zákon je vydáván také za antibyrokratický balíček, který má ulevit zemědělcům a potravinářům od administrativy. Dolní komora novelou například rozšířila ochranu psů proti jejích týrání. Novelu veterinárního zákona najdete v odkazu.

Zemědělský svaz ve spolupráci s Institutem vzdělávání v zemědělství a Českou technologickou platformu pro zemědělství bude 2. dubna 2025 od 10 hodin pořádat webinář s názvem SLAK: Důležité informace pro chovatele (aktuální vývoj, veterinární pohled, dopady na chovy a právní souvislosti). Cílem je poskytnout ucelené informace o rizicích spojených s touto nákazou, možnostech prevence a připravenosti na případné zavlečení nemoci do České republiky. Půjde nejen o veterinární aspekty, ale také o otázky pracovního práva a náhrady škod v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními. Akce je určena členům ZS a ajejí kapacita je omezená. Záznam bude k dispozici všem členům, kteří se nestihnou zúčastnit.

Český svaz chovatelů masného skotu i přes nevůli státních orgánů zpřísnit preventivní opatření na hraničních přechodech neskládá zbraně, a i nadále za ochranu našich stád před zavlečením slintavky a kulhavky na naše území intenzivně bojuje. Dnes jsme se dopisem předsedy ČSCHMS Milana Novotného s veřejným prohlášením českých chovatelů masného skotu znovu obrátili na pana ministra a též na předsedu vlády a ústředního ředitele Státní veterinární správy. Zároveň pro naše požadavky hledáme další podporu. Oslovujeme proto další partnery, politiky a organizace, které by nám v tomto nerovném boji mohli být nápomocni. Znění výzvy bez konkrétních požadavků najdete v příloze.

Se sílící hrozbou zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky se množí obavy chovatelů z nařízené likvidace celých chovů, pokud by u nás nemoc skutečně propukla. V této souvislosti proto padají dotazy nejenom na případnou preventivní vakcinaci (proč vakcinace není řešením píšeme v tomto článku), ale také jak by to bylo s náhradami za utracená zvířata. SLAK patří mezi nebezpečné nákazy vyjmenované v příloze veterinárního zákona, z čehož chovateli vyplývá nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Státní veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou, neboť mezi laickou, a někdy i chovatelskou veřejností kolují někdy zavádějící informace zlehčující tuto nákazu vyplývající z nedostatečné osvěty nebo dokonce podléhající dezinformacím. Text proto odpovídá i na otázky typu proč není možné zvířata přeléčit či nechat uzdravit i za cenu dočasného poklesu užitkovosti, nebo proč se neprovádí plošné očkování.

Tématem pondělního vysílání pořadu 90' ČT24 byla slintavka a kulhavka. Do studia na Kavčích horách přijali pozvání ministr zemědělství Marek Výborný, ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a ředitel ČSCHMS Kamil Malát. Ten mj. na dotazy moderátora uvedl, že chovatelé mají ze zavlečení nákazy obrovské obavy a že současná celorepubliková preventivní opatření státu na hranicích při kontrolách jsou podle něj nedostatečná. Celý pořad si můžete přehrát v archivu České televize.

Dnešní jednání svolané ministrem zemědělství Markem Výborným za účasti ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda, zástupců chovatelských svazů a zemědělských nevládních organizací přineslo pro chovatele stěžejní poznatek: spoléhat se pouze na stát při přijímání opatření před zavlečením slintavky a kulhavky do ČR z pohledu kontroly hranic by bylo krátkozraké, každý chovatel se musí v první řadě postarat sám a nepodcenit úroveň vlastního zabezpečení stáda. Jinými slovy: opatření při ochraně hranic se významně nezmění a byť jsou důležitá pro snížení pravděpodobnosti zavlečení nákazy, násobně podstatnější jsou individuální opatření realizovaná v chovech.