Základní charakteristika plemene
Vosgienne
Místem původu a vzniku rustikálního plemene vosgienne je alsaské pohoří Vosges (známé pod českým názvem Vogézy), podle kterého bylo toto plemeno také pojmenováno, a které leží na severovýchodě Francie na pomezí německých a poblíž švýcarských hranic. V této oblasti je také vosgienne téměř bezvýhradně chováno.
Chov tohoto plemene byl ve Francii na vrcholu začátkem 20. století (v roce 1914 bylo evidováno cca 125.000 kusů krav) a v roce 1928 byla založena plemenná kniha. Záhy byl ale bohužel negativně ovlivněn světovými válkami a konkurencí specializovaných mléčných plemen (např. montbeliard). Situace se vyhrotila v roce 1947, kdy přestalo být vosgienne uznaným plemenem. V 70. letech stále silně klesaly stavy (až na hranici 3.000 ks) a hrozilo postupné vyhynutí. Pro oživení krve bylo v roce 1971 provedeno několik inseminací semenem býků norského plemene télémark. Plán postupné obnovy a záchrany plemene byl započat v roce 1977, kdy skupina nadšenců-chovatelů oslovila orgány státní správy a francouzské ministerstvo zemědělství a byla zahájena selekce a realizace záchrany kulturního dědictví v podobně tohoto jedinečného plemene. V roce 1988 čítala populace 3.179 krav v 826 chovech, v roce 2000 bylo evidováno 796 chovů s celkem 3.986 kravami a po roce 2010 se hovoří o více jak 10.000 ks zvířat. Vosgienne bylo zapsáno zpět mezi uznávaná francouzská plemena. V roce 2004 bylo 864 krav a 70 býků zařazeno do prvního oddílu plemenné knihy a odebráno semeno 53 býků. Počet dojnic tohoto kombinovaného plemene je odhadován zhruba na polovinu z celkového počtu, ale pouze 1.200 krav je v současnosti zapojeno do kontroly užitkovosti. Mléčná produkce se v průměru pohybuje okolo 4.033 kg za 287 dní (průměrná délka laktace) s tučností 3,75 % a 3,33 % obsahu bílkovin. V současné době se průměrná velikost stáda pohybuje kolem 20 ks krav a 40 % zvířat je od června do října paseno na svazích hor.
V novém tisíciletí je tedy chov vosgienne opět na vzestupu, a to zejména díky základní filozofii, ve které je důraz kladen na kvalitu a nikoli na kvantitu produkce. U tohoto rustikálního plemene je velmi ceněno specificky vyvážené složení mléka, z něhož se vyrábí francouzy velmi oblíbený sýr nezaměnitelné chuti a vůně. Tento sýr z mléka vogézských krav se v Alsasku nazývá Munster a v sousedním Lotrinsku mu říkají Géromé. Od roku 1978 se Munster/Géromé pyšní apelací AOC, tedy značkou deklarované kvality a jedinečnosti regionálního produktu specifického pouze pro danou oblast. Za zmínku stojí také kvalitní maso tohoto plemene, např. telecí je velmi žádané pro svou jemnou texturu a příjemnou chuť. Oživení starobylého plemene bylo jedním z kroků vedoucích k posílení a rozvoji regionu, který patří mezi problematičtější oblasti Francie, co se týče příležitostí a možností místních obyvatel.
Zvířata jsou středního tělesného rámce, hmotnost krav je v průměru asi 600 kg a u býků asi 800 kg. Výborně se přizpůsobila chovu v horských oblastech - v místě původu jsou izolována na pastvinách s kyselou půdou chudou na vápník, s drsným klimatem a častými výkyvy teplot. Jedná se o výjimečně zdravé, dlouhověké plemeno s dobrou plodností, snadnými porody a výbornou konverzí krmiv (vhodné i na pastviny v vysokým obsahem nestravitelné vlákniny). Jsou robustní, živého temperamentu a nervóznější povahy. Jedinci tohoto plemene jsou nenáročná a chodivá zvířata. Díky pevným a výborně utvářeným končetinám jsou schopná za pastvou ujít dlouhé vzdálenosti i v těžkém horském terénu. Velmi kladně ovlivňují životní prostředí a půdní podmínky horských oblastí. Tyto charakteristické vlastnosti podtrhují jejich rustikální vzhled a temperament.
I když je vosgienne ve své podstatě kombinovaným plemenem, část populace je chována výhradně jako masný skot, což je také směr, kterým se ubírá chov těchto zvířat v České republice. Harmonie s přírodou a důraz na kvalitu produkce jsou základem úspěšného chovu tohoto jedinečného plemene. Z výčtu vlastností vyplývá, že se jedná o velmi zajímavé plemeno, které se výborně hodí zejména do marginálních oblastí.
Chov tohoto plemene byl ve Francii na vrcholu začátkem 20. století (v roce 1914 bylo evidováno cca 125.000 kusů krav) a v roce 1928 byla založena plemenná kniha. Záhy byl ale bohužel negativně ovlivněn světovými válkami a konkurencí specializovaných mléčných plemen (např. montbeliard). Situace se vyhrotila v roce 1947, kdy přestalo být vosgienne uznaným plemenem. V 70. letech stále silně klesaly stavy (až na hranici 3.000 ks) a hrozilo postupné vyhynutí. Pro oživení krve bylo v roce 1971 provedeno několik inseminací semenem býků norského plemene télémark. Plán postupné obnovy a záchrany plemene byl započat v roce 1977, kdy skupina nadšenců-chovatelů oslovila orgány státní správy a francouzské ministerstvo zemědělství a byla zahájena selekce a realizace záchrany kulturního dědictví v podobně tohoto jedinečného plemene. V roce 1988 čítala populace 3.179 krav v 826 chovech, v roce 2000 bylo evidováno 796 chovů s celkem 3.986 kravami a po roce 2010 se hovoří o více jak 10.000 ks zvířat. Vosgienne bylo zapsáno zpět mezi uznávaná francouzská plemena. V roce 2004 bylo 864 krav a 70 býků zařazeno do prvního oddílu plemenné knihy a odebráno semeno 53 býků. Počet dojnic tohoto kombinovaného plemene je odhadován zhruba na polovinu z celkového počtu, ale pouze 1.200 krav je v současnosti zapojeno do kontroly užitkovosti. Mléčná produkce se v průměru pohybuje okolo 4.033 kg za 287 dní (průměrná délka laktace) s tučností 3,75 % a 3,33 % obsahu bílkovin. V současné době se průměrná velikost stáda pohybuje kolem 20 ks krav a 40 % zvířat je od června do října paseno na svazích hor.
V novém tisíciletí je tedy chov vosgienne opět na vzestupu, a to zejména díky základní filozofii, ve které je důraz kladen na kvalitu a nikoli na kvantitu produkce. U tohoto rustikálního plemene je velmi ceněno specificky vyvážené složení mléka, z něhož se vyrábí francouzy velmi oblíbený sýr nezaměnitelné chuti a vůně. Tento sýr z mléka vogézských krav se v Alsasku nazývá Munster a v sousedním Lotrinsku mu říkají Géromé. Od roku 1978 se Munster/Géromé pyšní apelací AOC, tedy značkou deklarované kvality a jedinečnosti regionálního produktu specifického pouze pro danou oblast. Za zmínku stojí také kvalitní maso tohoto plemene, např. telecí je velmi žádané pro svou jemnou texturu a příjemnou chuť. Oživení starobylého plemene bylo jedním z kroků vedoucích k posílení a rozvoji regionu, který patří mezi problematičtější oblasti Francie, co se týče příležitostí a možností místních obyvatel.
Zvířata jsou středního tělesného rámce, hmotnost krav je v průměru asi 600 kg a u býků asi 800 kg. Výborně se přizpůsobila chovu v horských oblastech - v místě původu jsou izolována na pastvinách s kyselou půdou chudou na vápník, s drsným klimatem a častými výkyvy teplot. Jedná se o výjimečně zdravé, dlouhověké plemeno s dobrou plodností, snadnými porody a výbornou konverzí krmiv (vhodné i na pastviny v vysokým obsahem nestravitelné vlákniny). Jsou robustní, živého temperamentu a nervóznější povahy. Jedinci tohoto plemene jsou nenáročná a chodivá zvířata. Díky pevným a výborně utvářeným končetinám jsou schopná za pastvou ujít dlouhé vzdálenosti i v těžkém horském terénu. Velmi kladně ovlivňují životní prostředí a půdní podmínky horských oblastí. Tyto charakteristické vlastnosti podtrhují jejich rustikální vzhled a temperament.
I když je vosgienne ve své podstatě kombinovaným plemenem, část populace je chována výhradně jako masný skot, což je také směr, kterým se ubírá chov těchto zvířat v České republice. Harmonie s přírodou a důraz na kvalitu produkce jsou základem úspěšného chovu tohoto jedinečného plemene. Z výčtu vlastností vyplývá, že se jedná o velmi zajímavé plemeno, které se výborně hodí zejména do marginálních oblastí.