Základní charakteristika plemene

Na území andorrského knížectví vzniklo, a je také téměř výhradně chováno, plemeno Bruna d'Andorra, které v České republice oficiálně nazýváme andorský hnědý skot (DD). Jedná se o výrazně zmasilá zvířata, která jsou velmi vhodná do extenzivních podmínek. Historie tohoto plemene je dozajista rozsáhlá, ale na podložené a dostupné písemné záznamy poměrně chudá. Často se informace z různých zdrojů rozporují a je tak velmi těžké, udělat si ucelený obrázek o vývoji a současném stavu tohoto zajímavého plemene.

Do roku 1950 byl skot v Andoře využíván výhradně pro potřeby místních obyvatel a sloužil buď jako zdroj obživy, nebo jako komodita pro směnný obchod. Vznik andorského rustikálního plemene jako takového, se dle dostupných informací datuje někdy k začátku 20. století, kdy byli do knížectví dovezeni z Alp býci, kteří se díky svým vlastnostem stali zlepšovateli a dali za vznik plemeni Bruna d´Andorra. Jednalo se údajně o plemeno Brown-Swiss (švýcarský hnědý skot) a o plemeno Pardo-Alpine (alpský hnědý skot). Výhodou těchto zvířat byla rychlá aklimatizace na podmínky regionu s vysokou nadmořskou výškou. Výsledkem křížení andorských krav s kvalitními býky alpského původu, je současná podoba a ceněné vlastnosti plemene Bruna d´Andorra. Jedná se tedy o plemeno vhodné do extenzivních chovů, rustikální, schopné žít a pohybovat se v oblastech s vysokou nadmořskou výškou, chodivé, nenáročné a s dobrými mateřskými vlastnostmi.

Od dubna roku 2001 spolupracuje andorské ministerstvo zemědělství při šlechtění a propagaci plemene Bruna d´Andorra s organizací Groupe Gascon (dříve UPRA Gasconne) s cílem zlepšit vlastnosti andorského skotu, homogenizovat populaci a zlepšit (či udržet) kvalitu finálního produktu = masa. V červnu 2003 se Bruna d'Andorra stalo uznaným plemenem. Plemenná kniha byla založena za účelem chovu hnědého andorského skotu v listopadu 2006 (V roce 2007 byly pod záštitou Groupe Gascon první býci andorského skotu zařazeni do testace. V únoru roku 2009 bylo v Andoře evidováno již 2432 ks skotu, z toho 76 % bylo plemene Bruna d'Andorra (1840 ks zvířat ve 46 stádech).

Dle statistik andorského ministerstva zemědělství z roku 2011 je v království oficiálně 42 chovů andorského hnědého skotu, z toho 35 (83 %) je členem organizace „Ramaders“. Počet dospělých krav 1478 ks, z toho 79 % (1166 ks) je čistokrevných. K reprodukci se dosud využívala pouze přirozená plemenitba a hlavním problémem je tedy vysoká příbuznost zvířat, což by mělo změnit zavedení inseminace.

Pro andorský hnědý skot je charakteristický střední (velký) tělesný rámec s kohoutkovou výškou kolem 135 cm (výška v kohoutku u krav dosahuje 140 cm – 145 cm, u býků 145 – 150 cm). Hmotnost krav se pohybuje v rozsahu 650 – 750 kg, u býků 1000 – 1100 kg.

Požadována je výrazná kapacita těla, protože toto plemeno musí být schopno přijmout velké množství píce. Obvod hrudi by se proto měl pohybovat kolem 185 až 195 cm. Důležité je také utváření končetin, protože zvířata musí zvládnout pohyb v obtížném horském terénu a být schopná ujít delší vzdálenosti za pastvou. Také tvar vemene je sledovaným znakem, zejména jeho hloubka a utváření struků, které musí být velikostně optimální z důvodu zajištění bezproblémového sání telat. Pro dobrou produkci je nezbytné, aby zvířata disponovala výbornou konverzí živin, protože z chudých horských pastevních porostů musí vyprodukovat kvalitní hovězí maso.

Při šlechtění je andorskými chovateli kladen důraz na zvýšení procenta snadných porodů, s čímž souvisí také snížení porodní hmotnosti telat. I když se u tohoto plemene může vyskytovat tzv. dvojité osvalení, není tento znak žádoucí, protože v podmínkách horských pastvin je důraz kladen na snadné telení a není zájem o komplikované porody, které se u zvířat s touto genetickou mutací vyskytují. Býci, kteří mají být zapsáni do plemenné knihy, musí být na gen mh testováni, zatímco u krav není toto testování povinné. Zvířata s dvojím osvalením nejsou do plemenné knihy zapisována a nositelé genu mh musí být před zápisem zvlášť schvalována (hodnocena).

Zvířata jsou údajně díky způsobu chovu velmi přítulná a mazlivá.