Základní charakteristika plemene
Bazadaise
Masné plemeno Bazadaise je původním plemenem jihozápadní Francie. První zmínky o plemeni se datují již do středověku, kdy získalo svůj název podle historického města Bazas, ve kterém byla také v roce 1895 založena plemenná kniha.
Zvířata byla chována v oblasti Gironde, což je ústí řek Dordogne a Garonne v regionu Aquitaine (jednoho z 27 francouzských departmentů). Dále pak napříč údolními oblastmi regionu Landes až k Pyrenejím na jihu Francie. V této oblasti se zvířata pásla i v nadmořské výšce 2400 m. Nehostinné podmínky horského masivu daly vzniknout tomuto velmi odolnému a otužilému plemeni, které velmi dobře snáší teplotní výkyvy (chladné i velmi teplé počasí) a získalo přirozenou rezistenci vůči klíšťatům a mouchám (bodavému hmyzu). Jsou to tedy velmi přizpůsobivá a tvrdá zvířata.
Dnes je chov bazadaise ve světě velmi oblíbený zejména díky schopnosti těchto zvířat využít max. živin z pastvy (dobrá konverze krmiva), výborné chodivosti, bezproblémovému telení a rozvinutému osvalení. Neopomenutelné je také velmi chutné a šťavnaté maso s žádaným mramorováním a nízkým obsahem tuku.
Býci tohoto plemene mají zpravidla tmavě šedé zbarvení se světlejší srstí v oblasti hřbetu (trupu). Krávy jsou naopak světle šedé, často se u nich objevuje přechod (nádech) do barvy pšenice. Telata se rodí světlá (béžová) v odstínu pšenice, zhruba od třetího měsíce věku (někdy až v době odstavu) přebarvují a jejich srst se postupně mění, až dosáhnou zbarvení dospělých jedinců. Všichni čistokrevní zástupci tohoto plemene mají okolí očí, sliznice i mulec světlé a bez pigmentačních skvrn.
Pro plemeno bazadaise je typické excelentní utváření tělesného rámce a délka těla, rozvinuté osvalení, široká záď, dobře klenutá kýta, jemná kostra, ostré rohy a poměrně malé a tmavé paznehty. Býci tohoto plemene jsou dobří zlepšovatelé masné užitkovosti, zlepšují utváření těla a přírůstky i jatečnou výtěžnost. Tyto vlastnosti lze využít při křížení s jalovicemi ze stád bez tržní produkce mléka i u dojených plemen. Struktura kostry kladně koreluje s výtěžností jak u čistokrevných zvířat, tak i u kříženců. Jatečná výtěžnost se tak pohybuje mezi 63 – 67 %.
Krávy jsou klidné povahy, mají výborné mateřské vlastnosti mezi které patří také interval mezi oteleními kratší než 380 dní u 70 % krav (52 % pod 384 dní). Telata se rodí poměrně malá, porodní hmotnost se pohybuje v rozmezí 35 – 42 kg (40 kg jalovičky, 42 kg býčci), velmi rychle po porodu jsou pohyblivá a rozvoj osvalení je u nich viditelný již za 10 – 14 dní.
Při odpovídající výživě dosahují zvířata na pastvě hmotnosti 200 kg ve čtyřech měsících, 500 kg ve 12 – 14 měsících věku (600 kg na 16 měsících) a vysoký standard utváření těla vede k zařazení do vyšších tříd zmasilosti (E/U). Průměrná výška a váha bazadaiských býků je 145 cm a 1100 kg, krávy mají 140 cm a 750 kg.
Zvířata byla chována v oblasti Gironde, což je ústí řek Dordogne a Garonne v regionu Aquitaine (jednoho z 27 francouzských departmentů). Dále pak napříč údolními oblastmi regionu Landes až k Pyrenejím na jihu Francie. V této oblasti se zvířata pásla i v nadmořské výšce 2400 m. Nehostinné podmínky horského masivu daly vzniknout tomuto velmi odolnému a otužilému plemeni, které velmi dobře snáší teplotní výkyvy (chladné i velmi teplé počasí) a získalo přirozenou rezistenci vůči klíšťatům a mouchám (bodavému hmyzu). Jsou to tedy velmi přizpůsobivá a tvrdá zvířata.
Dnes je chov bazadaise ve světě velmi oblíbený zejména díky schopnosti těchto zvířat využít max. živin z pastvy (dobrá konverze krmiva), výborné chodivosti, bezproblémovému telení a rozvinutému osvalení. Neopomenutelné je také velmi chutné a šťavnaté maso s žádaným mramorováním a nízkým obsahem tuku.
Býci tohoto plemene mají zpravidla tmavě šedé zbarvení se světlejší srstí v oblasti hřbetu (trupu). Krávy jsou naopak světle šedé, často se u nich objevuje přechod (nádech) do barvy pšenice. Telata se rodí světlá (béžová) v odstínu pšenice, zhruba od třetího měsíce věku (někdy až v době odstavu) přebarvují a jejich srst se postupně mění, až dosáhnou zbarvení dospělých jedinců. Všichni čistokrevní zástupci tohoto plemene mají okolí očí, sliznice i mulec světlé a bez pigmentačních skvrn.
Pro plemeno bazadaise je typické excelentní utváření tělesného rámce a délka těla, rozvinuté osvalení, široká záď, dobře klenutá kýta, jemná kostra, ostré rohy a poměrně malé a tmavé paznehty. Býci tohoto plemene jsou dobří zlepšovatelé masné užitkovosti, zlepšují utváření těla a přírůstky i jatečnou výtěžnost. Tyto vlastnosti lze využít při křížení s jalovicemi ze stád bez tržní produkce mléka i u dojených plemen. Struktura kostry kladně koreluje s výtěžností jak u čistokrevných zvířat, tak i u kříženců. Jatečná výtěžnost se tak pohybuje mezi 63 – 67 %.
Krávy jsou klidné povahy, mají výborné mateřské vlastnosti mezi které patří také interval mezi oteleními kratší než 380 dní u 70 % krav (52 % pod 384 dní). Telata se rodí poměrně malá, porodní hmotnost se pohybuje v rozmezí 35 – 42 kg (40 kg jalovičky, 42 kg býčci), velmi rychle po porodu jsou pohyblivá a rozvoj osvalení je u nich viditelný již za 10 – 14 dní.
Při odpovídající výživě dosahují zvířata na pastvě hmotnosti 200 kg ve čtyřech měsících, 500 kg ve 12 – 14 měsících věku (600 kg na 16 měsících) a vysoký standard utváření těla vede k zařazení do vyšších tříd zmasilosti (E/U). Průměrná výška a váha bazadaiských býků je 145 cm a 1100 kg, krávy mají 140 cm a 750 kg.