Plzeňský kraj prostý IBR
10.01.2014, SVS ČR |
V ozdravování chovů skotu od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy) v naší republice jsme zaznamenali významný úspěch – Plzeňský kraj je jako první v ČR IBR prostý. Ozdravování od IBR v ČR dospělo do fáze, že jsou tři čtvrtiny chovných (reprodukčně využívaných) stád skotu prosté této nákazy. Od IBR lze opravu ozdravit, dokázali to mnozí chovatelé, kterým se podařilo za šest roků ozdravit i silně zamořená stáda.
Vyžaduje to zodpovědně sestavit ozdravovací program a důsledně podle něj postupovat. Ukázalo se, že lze zabránit zavlečení (znovu zavlečení) původce IBR do stáda i přes nepříznivá specifika, která tento herpetický virus má. Toto dokazují nejen jednotliví chovatelé, ale například i okresy Domažlice a Klatovy, v nichž byla již na začátku ozdravování všechna hospodářství prostá. A nyní je prostý celý Plzeňský kraj.
Situace, kdy jsou na území jednoho státu hospodářství prostá, a na druhé straně hospodářství, která ještě neukončila ozdravování, je pro chovatele obou skupin nepříznivá. Do určité míry jsme totiž omezeni i v zahraničním obchodu. Pro země nákazy prosté jsme, ať chceme nebo nechceme, stále nákazově rizikovou zemí. Cesta je jediná. Co nejdříve dokončit ozdravení.
Zahájení ozdravování od IBR podpořilo Ministerstvo zemědělství již před devíti léty. O postupu ozdravování, který byl zvolen, rozhodli sami chovatelé. Chovatelské svazy v počátcích ozdravování velice pomohly organizováním seminářů a školení pro chovatele. Všem, kteří zahajovali ozdravování, byl vysvětlen smysl, principy a metody procesu, jeho organizační i finanční náročnost. V prvních letech ozdravování velice pomohly při jednání s chovateli agentury Ministerstva zemědělství. Společný postup je třeba zachovat i v závěru ozdravování, aby partnery chovatelů nezůstali pouze veterinární lékaři. Chovatelé, zejména ti, kterým se v ozdravování nedaří, se občas uchýlí ke zpochybňování potřeby ozdravovat (resp. ozdravování dokončit), zpochybňují přínos pro své stádo, pochybují o účelnosti dosud vynaložených finančních prostředků atd.
Těmto tendencím je nutné čelit, neboť Evropa nezvolila trend soužití s nákazami, a pouhé tlumení příznaků nákaz a omezování jejich negativního vlivu na produkci. Evropa od nákaz ozdravuje, což je postup českému chovatelství blízký. Bojovat s původcem nákaz, a ne pouze s jejich negativními důsledky nákaz. To je sice postup nesmírně náročný, ale z dlouhodobého pohledu správný i finančně výhodný. Proces ozdravování je pro chovatele zátěží v mnoha směrech, avšak zbývající hospodářství, která dosud ozdravování od IBR nedokončila, jsou v jeho závěrečné fázi. Je tedy možné dokončit ozdravování od IBR v dohledné době.
Do dvou až tří let by mohla být celá naše republika této nákazy prostá a ČR by mohla být uznána za zemi prostou této nákazy, což by bylo přínosné i pro obchodování v rámci EU. Z našich bezprostředních sousedů jsou na tom dobře v Rakousku, které je IBR prosté, a z Německa je to například spolková země Bavorsko.
Josef Duben, tiskový mluvčí SVS
Vyžaduje to zodpovědně sestavit ozdravovací program a důsledně podle něj postupovat. Ukázalo se, že lze zabránit zavlečení (znovu zavlečení) původce IBR do stáda i přes nepříznivá specifika, která tento herpetický virus má. Toto dokazují nejen jednotliví chovatelé, ale například i okresy Domažlice a Klatovy, v nichž byla již na začátku ozdravování všechna hospodářství prostá. A nyní je prostý celý Plzeňský kraj.
Situace, kdy jsou na území jednoho státu hospodářství prostá, a na druhé straně hospodářství, která ještě neukončila ozdravování, je pro chovatele obou skupin nepříznivá. Do určité míry jsme totiž omezeni i v zahraničním obchodu. Pro země nákazy prosté jsme, ať chceme nebo nechceme, stále nákazově rizikovou zemí. Cesta je jediná. Co nejdříve dokončit ozdravení.
Zahájení ozdravování od IBR podpořilo Ministerstvo zemědělství již před devíti léty. O postupu ozdravování, který byl zvolen, rozhodli sami chovatelé. Chovatelské svazy v počátcích ozdravování velice pomohly organizováním seminářů a školení pro chovatele. Všem, kteří zahajovali ozdravování, byl vysvětlen smysl, principy a metody procesu, jeho organizační i finanční náročnost. V prvních letech ozdravování velice pomohly při jednání s chovateli agentury Ministerstva zemědělství. Společný postup je třeba zachovat i v závěru ozdravování, aby partnery chovatelů nezůstali pouze veterinární lékaři. Chovatelé, zejména ti, kterým se v ozdravování nedaří, se občas uchýlí ke zpochybňování potřeby ozdravovat (resp. ozdravování dokončit), zpochybňují přínos pro své stádo, pochybují o účelnosti dosud vynaložených finančních prostředků atd.
Těmto tendencím je nutné čelit, neboť Evropa nezvolila trend soužití s nákazami, a pouhé tlumení příznaků nákaz a omezování jejich negativního vlivu na produkci. Evropa od nákaz ozdravuje, což je postup českému chovatelství blízký. Bojovat s původcem nákaz, a ne pouze s jejich negativními důsledky nákaz. To je sice postup nesmírně náročný, ale z dlouhodobého pohledu správný i finančně výhodný. Proces ozdravování je pro chovatele zátěží v mnoha směrech, avšak zbývající hospodářství, která dosud ozdravování od IBR nedokončila, jsou v jeho závěrečné fázi. Je tedy možné dokončit ozdravování od IBR v dohledné době.
Do dvou až tří let by mohla být celá naše republika této nákazy prostá a ČR by mohla být uznána za zemi prostou této nákazy, což by bylo přínosné i pro obchodování v rámci EU. Z našich bezprostředních sousedů jsou na tom dobře v Rakousku, které je IBR prosté, a z Německa je to například spolková země Bavorsko.
Josef Duben, tiskový mluvčí SVS