Strategie pro růst českého zemědělství do roku 2030
19.10.2015, Kamil Malát |
Vedení Ministerstva zemědělství v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravilo dokument 'Strategie pro růst českého zemědělství do roku 2030', který má za cíl vytyčit základní směry, kam by se mělo naše zemědělství ubírat v následujících patnácti letech. Obdobné materiály sice už připravovali i předchůdci současného ministra, dokumenty ale zatím vždy vyzněly spíše do ztracena. Těžko odhadovat, jak to dopadne s tímto, ale stejně jako v minulosti, tak i nyní jsme ho ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi připomínkovali.
Přestože na nastudování celého dokumentu a vypracování připomínek byla poměrně krátká doba, věříme, že jejich kladné vypořádání pomůže přesněji vyjádřit reálnou situaci v agrárním sektoru. Celkové hodnocení materiálu však necháme na povolanějších, my jsme se v našich připomínkách soustředili výhradně na oblasti, které jsou nám blízké – tedy na masný skot a hovězí maso.
Klíčovým a současně nejproblematičtějším bodem, se kterým nemůžeme v žádném případě souhlasit a který jsme rozporovali v první řadě, je výrazně poddimenzovaný cílový stav krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Zatímco strategie počítá v roce 2030 s pouhými 215 tis. KBTPM, my požadujeme navýšení až na úroveň 300 tis. KBTPM. Rozdíl v našich a ministerských představách o cílovém stavu KBTPM je už od začátku výrazně ovlivněn tím, že ministerstvo už při zdokumentování současného stavu vychází ze zastaralých údajů a z nich následně nesprávně odvozuje předpokládaný nárůst. V materiálu totiž uvádí jako výchozí stav pouze 178 tis. krav BTPM, přitom ke konci června letošního roku jich ústřední evidence vykazovala už bez mála 212 tis.!
Z těchto důvodů a s přihlédnutím na všechny ostatní aspekty jako je například dlouhodobý nedostatek hovězího masa na evropském trhu, vynikající geografické a klimatické podmínky České republiky pro pastevní chov skotu či velmi dobrou nákazovou situaci v chovech, a současně nedostatečné využití stávajících TTP pasenými přežvýkavci (1 mil. ha TTP vers. cca 210 tis. KBTPM – a to ještě strategie počítá se snížením zornění o 6 %), jsme přesvědčeni, že v České republice existuje reálný prostor pro chov minimálně 300 tis. kusů KBTPM. Tento cílový stav proto požadujeme zakomponovat do připomínkovaného materiálu.
Přestože na nastudování celého dokumentu a vypracování připomínek byla poměrně krátká doba, věříme, že jejich kladné vypořádání pomůže přesněji vyjádřit reálnou situaci v agrárním sektoru. Celkové hodnocení materiálu však necháme na povolanějších, my jsme se v našich připomínkách soustředili výhradně na oblasti, které jsou nám blízké – tedy na masný skot a hovězí maso.
Klíčovým a současně nejproblematičtějším bodem, se kterým nemůžeme v žádném případě souhlasit a který jsme rozporovali v první řadě, je výrazně poddimenzovaný cílový stav krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Zatímco strategie počítá v roce 2030 s pouhými 215 tis. KBTPM, my požadujeme navýšení až na úroveň 300 tis. KBTPM. Rozdíl v našich a ministerských představách o cílovém stavu KBTPM je už od začátku výrazně ovlivněn tím, že ministerstvo už při zdokumentování současného stavu vychází ze zastaralých údajů a z nich následně nesprávně odvozuje předpokládaný nárůst. V materiálu totiž uvádí jako výchozí stav pouze 178 tis. krav BTPM, přitom ke konci června letošního roku jich ústřední evidence vykazovala už bez mála 212 tis.!
Z těchto důvodů a s přihlédnutím na všechny ostatní aspekty jako je například dlouhodobý nedostatek hovězího masa na evropském trhu, vynikající geografické a klimatické podmínky České republiky pro pastevní chov skotu či velmi dobrou nákazovou situaci v chovech, a současně nedostatečné využití stávajících TTP pasenými přežvýkavci (1 mil. ha TTP vers. cca 210 tis. KBTPM – a to ještě strategie počítá se snížením zornění o 6 %), jsme přesvědčeni, že v České republice existuje reálný prostor pro chov minimálně 300 tis. kusů KBTPM. Tento cílový stav proto požadujeme zakomponovat do připomínkovaného materiálu.