Plošné ozdravování od BVD - ano či ne?
04.02.2016, Kamil Malát |
Národní ozdravovací program od IBR spěje ke svému konci, a tak se začíná diskutovat nad zavedením plošného ozdravování od BVD (bovinní virová diarrhoea). Toto virové onemocnění způsobuje významné ekonomické ztráty v chovech skotu a je tedy logicky další z nemocí, kterou je potřebné eliminovat, a to i s ohledem na to, že mnohé evropské státy již plošné ozdravovací programy zavedlo. Ozdravování od BVD je u nás doposud realizováno pouze na dobrovolné bázi u jednotlivých chovatelů. To však neumožňuje účinnou eliminaci tohoto onemocnění na celém území České republiky.
Celonárodní ozdravovací program v ČR od BVD by měl být založený na principu screeningu novorozených telat s cílem identifikace perzistentně infikovaných (PI) zvířat. Předpokládaný časový rámec programu by byl tři roky testování všech nově narozených telat a následné tříleté období dozoru. Hlavní benefit ozdravení od BVD spočívá především ve snížení ekonomických ztrát spojených zejména s reprodukčními a respiratorními problémy (odborné studie uvádějí finanční ztráty v rozpětí 30 - 60 EUR/krávu/rok) a vedlejších nákladů spojených s léčbou, popř. vakcinací. Při obchodu s plemennými zvířaty je pak benefitem zvýšení hodnoty zvířat definováním zdravotního statusu při obchodu se zeměmi prostými BVD, protože v rámci zemí EU jsou již některé státy prosté této nákazy a další ozdravovací programy realizují nebo se připravují (viz dále).
Ideálním vzorkem pro testování všech nově narozených telat je ušní štěp. K jeho odběru se většinou používají speciální ušní známky, které současně obsahují vzorkovnici značenou stejným číslem a stejným čárovým kódem. Při označování telat ušní známkou za pomocí kleští, dojde zároveň k odběru miniaturního kožního štěpu (2-3 mm) do značené plastové vzorkovnice, která se následně od ušní známky oddělí (viz obrázek). Číslo vzorku je v laboratoři načteno čtečkou čárových kódů do databáze laboratoře a nakonec je uvedeno i na závěrečném protokolu s výsledky.
V Evropě je BVD virus endemicky rozšířen. První ozdravovací programy začaly v letech 1993-1994 ve Skandinávských zemích a tyto země jsou nyní již prosté od BVD (Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko). Ve Švýcarsku probíhal ozdravovací program od BVD v letech 2008-2012 a nyní je zde fáze monitoringu po ozdravení. V současné době probíhají povinné národní ozdravovací programy v Německu (od 2011), Skotsku (od 2012), Irsku (od 2012), Belgii (2015) a Rakousku, a dále pak dobrovolné programy v některých regionech Itálie, Holandska, některých departmentech Francie, v Anglii, v některých regionech Řecka a Španělska. Mimo Evropu probíhá dobrovolné ozdravování od BVD rovněž např. v USA či Austrálii.
*******************************************************************************
Detaily ohledně uvažovaného ozdravování od BVD budou za účasti chovatelských svazů a Státní veterinární správy v nejbližší době oficiálně diskutovány na půdě Ministerstva zemědělství. Rádi bychom proto znali váš názor na povinné plošné ozdravování, dejte nám vědět například hlasováním v anketě na hlavní stránce našeho webu. Děkujeme za spolupráci.
Celonárodní ozdravovací program v ČR od BVD by měl být založený na principu screeningu novorozených telat s cílem identifikace perzistentně infikovaných (PI) zvířat. Předpokládaný časový rámec programu by byl tři roky testování všech nově narozených telat a následné tříleté období dozoru. Hlavní benefit ozdravení od BVD spočívá především ve snížení ekonomických ztrát spojených zejména s reprodukčními a respiratorními problémy (odborné studie uvádějí finanční ztráty v rozpětí 30 - 60 EUR/krávu/rok) a vedlejších nákladů spojených s léčbou, popř. vakcinací. Při obchodu s plemennými zvířaty je pak benefitem zvýšení hodnoty zvířat definováním zdravotního statusu při obchodu se zeměmi prostými BVD, protože v rámci zemí EU jsou již některé státy prosté této nákazy a další ozdravovací programy realizují nebo se připravují (viz dále).
Ideálním vzorkem pro testování všech nově narozených telat je ušní štěp. K jeho odběru se většinou používají speciální ušní známky, které současně obsahují vzorkovnici značenou stejným číslem a stejným čárovým kódem. Při označování telat ušní známkou za pomocí kleští, dojde zároveň k odběru miniaturního kožního štěpu (2-3 mm) do značené plastové vzorkovnice, která se následně od ušní známky oddělí (viz obrázek). Číslo vzorku je v laboratoři načteno čtečkou čárových kódů do databáze laboratoře a nakonec je uvedeno i na závěrečném protokolu s výsledky.
V Evropě je BVD virus endemicky rozšířen. První ozdravovací programy začaly v letech 1993-1994 ve Skandinávských zemích a tyto země jsou nyní již prosté od BVD (Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko). Ve Švýcarsku probíhal ozdravovací program od BVD v letech 2008-2012 a nyní je zde fáze monitoringu po ozdravení. V současné době probíhají povinné národní ozdravovací programy v Německu (od 2011), Skotsku (od 2012), Irsku (od 2012), Belgii (2015) a Rakousku, a dále pak dobrovolné programy v některých regionech Itálie, Holandska, některých departmentech Francie, v Anglii, v některých regionech Řecka a Španělska. Mimo Evropu probíhá dobrovolné ozdravování od BVD rovněž např. v USA či Austrálii.
*******************************************************************************
Detaily ohledně uvažovaného ozdravování od BVD budou za účasti chovatelských svazů a Státní veterinární správy v nejbližší době oficiálně diskutovány na půdě Ministerstva zemědělství. Rádi bychom proto znali váš názor na povinné plošné ozdravování, dejte nám vědět například hlasováním v anketě na hlavní stránce našeho webu. Děkujeme za spolupráci.