Celoroční odchov venku nebo zimoviště?
26.02.2018, Kamil Malát |
Celoroční venkovní odchov masného skotu nebo skot přes zimu ustájený v zimovišti? Každý způsob má své odpůrce i příznivce, stejně tak jako přednosti i nedostatky. V našich zeměpisných šířkách je dnes již běžnější zimní odchov ve stáji (zimovišti), není to však rozhodně pravidlem. Jaký způsob zimního odchovu zvolit, musí vždy vycházet z konkrétních podmínek daného chovu. Rozhodujícími faktory jsou samozřejmě klimatické podmínky oblasti, chované plemeno (extenzivní plemena jako highland či galloway jsou zcela jistě celoročnímu chovu venku lépe přizpůsobena), způsob hospodaření (komerční chov vers. plemenařící) a samozřejmě také ekonomické možnosti.
Přednosti a nedostatky obou způsobů
Příznivci celoročního venkovního odchovu jako hlavní argument zmiňují, vedle prokazatelně nižších nákladů, prospěšnost pobytu na čerstvém vzduchu pro organizmus zvířat, který se pozitivně projevuje v lepší odolnosti a nižším výskytu onemocnění (zejména průjmových a respiratorních). Při celoročním pobytu venku jsou zvířata otužilejší, vytvoří si dostatečné tukové krytí, husté osrstění a zimou netrpí. Rovněž paznehtní rohovina venkovně odchovávaných zvířat je zpravidla kvalitnější a nevyžaduje pak takovou péči. Celoroční chov na pastvině taktéž lépe respektuje přirozené potřeby a požadavky skotu, a pokud jsou vytvořeny dobré životní podmínky, včetně zajištění dostatečného a kvalitního příkrmu, je více v souladu s potřebami zvířat. Negativem tohoto způsobu je pak ztížená manipulace se zvířaty, při tuhých mrazech problémy se zamrzáním napájecí vody a naopak při dlouhodobějších teplotách nad nulou rozbahněné a poničené pastviny. Nízké teploty skotu nevadí, ale zvýšená vlhkost a dlouhodobý pobyt v nevhodných podmínkách mívá pro čerstvě narozená telata často fatální důsledky.
Naproti tomu zastánci odchovu ve stáji poukazují zejména na lepší kontrolu porodů včetně dohledu nad zdravotním stavem matek a telat před a po porodním období. Vedle možnosti asistence během porodů jsou dalšími přednostmi odchovu v zimovišti snazší označování narozených telat, jednodušší aplikace léčiv a samozřejmě také lepší obslužnost při krmení. V chovech krav bez tržní produkce mléka, kde je narozené a odchované tele jediným produktem chovu, je potřeba chovatelů mít telení pod kontrolou naprosto pochopitelná a logická. Pokud je reálná šance získat na výstavbu zimoviště i nějaké dotační prostředky (např. z Programu rozvoje venkova), může to být významný stimul, který rozhodnutí o případné výstavbě či rekonstrukce zimoviště může urychlit.
A co na to zákon?
Chovatelé praktikující celoroční odchov venku, se často setkávají s kritikou laické veřejnosti upozorňující na údajné týrání skotu, který je nucen v mrazivých dnech pobývat venku. Tato kritika sice často vychází z hluboké neznalosti problematiky, neznamená však, že by chovatelé neměli věnovat pozornost tomu, v jakých podmínkách svá zvířata chovají.
Zákonná povinnost, která by ukládala chovat skot během zimních měsíců ve stájích (zimovištích) sice neexistuje, nicméně podle §12a odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání má chovatel povinnost zvířatům, která nejsou chována v budovách, zajistit přiměřenou ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. Tímto ustanovením není pochopitelně myšlena přímo nutnost mít pro zvířata stáj; plně postačí zbudování jednoduchého přístřešku či vytvoření přírodního závětří, kam se mohou zvířata při nepřízni počasí schovat. A nejenom před zimou, ale v parném létě také před sluncem.
Využití starších objektů
Ekonomická náročnost výstavby novostavby zimoviště je pro mnoho chovatelů hlavní překážkou v jeho realizaci, neboť ustájení základního stáda se řeší vždy s ohledem na minimalizaci nákladů. Pro toho, kdo primárně řeší nedostatek financí, může být alternativou využití starších stodol, kůlen a přístřešků či rekonstrukce staveb dříve využívaných pro chov dojnic. Pokud jsou v zachovalém stavu, zejména obvodové zdi a hlavně pak střešní konstrukce, je možné tyto objekty po určitých úpravách využívat i pro zimní chov masného skotu. Vhodné jsou zejména objekty, které mají kolem dostatečný prostor a ideálně mají přímou návaznost na pastevní areál, aby odpadla pracovně poměrně náročná doprava zvířat do pastevního areálu a zpět po ukončení pastevního období.
Přednosti a nedostatky obou způsobů
Příznivci celoročního venkovního odchovu jako hlavní argument zmiňují, vedle prokazatelně nižších nákladů, prospěšnost pobytu na čerstvém vzduchu pro organizmus zvířat, který se pozitivně projevuje v lepší odolnosti a nižším výskytu onemocnění (zejména průjmových a respiratorních). Při celoročním pobytu venku jsou zvířata otužilejší, vytvoří si dostatečné tukové krytí, husté osrstění a zimou netrpí. Rovněž paznehtní rohovina venkovně odchovávaných zvířat je zpravidla kvalitnější a nevyžaduje pak takovou péči. Celoroční chov na pastvině taktéž lépe respektuje přirozené potřeby a požadavky skotu, a pokud jsou vytvořeny dobré životní podmínky, včetně zajištění dostatečného a kvalitního příkrmu, je více v souladu s potřebami zvířat. Negativem tohoto způsobu je pak ztížená manipulace se zvířaty, při tuhých mrazech problémy se zamrzáním napájecí vody a naopak při dlouhodobějších teplotách nad nulou rozbahněné a poničené pastviny. Nízké teploty skotu nevadí, ale zvýšená vlhkost a dlouhodobý pobyt v nevhodných podmínkách mívá pro čerstvě narozená telata často fatální důsledky.
Naproti tomu zastánci odchovu ve stáji poukazují zejména na lepší kontrolu porodů včetně dohledu nad zdravotním stavem matek a telat před a po porodním období. Vedle možnosti asistence během porodů jsou dalšími přednostmi odchovu v zimovišti snazší označování narozených telat, jednodušší aplikace léčiv a samozřejmě také lepší obslužnost při krmení. V chovech krav bez tržní produkce mléka, kde je narozené a odchované tele jediným produktem chovu, je potřeba chovatelů mít telení pod kontrolou naprosto pochopitelná a logická. Pokud je reálná šance získat na výstavbu zimoviště i nějaké dotační prostředky (např. z Programu rozvoje venkova), může to být významný stimul, který rozhodnutí o případné výstavbě či rekonstrukce zimoviště může urychlit.
A co na to zákon?
Chovatelé praktikující celoroční odchov venku, se často setkávají s kritikou laické veřejnosti upozorňující na údajné týrání skotu, který je nucen v mrazivých dnech pobývat venku. Tato kritika sice často vychází z hluboké neznalosti problematiky, neznamená však, že by chovatelé neměli věnovat pozornost tomu, v jakých podmínkách svá zvířata chovají.
Zákonná povinnost, která by ukládala chovat skot během zimních měsíců ve stájích (zimovištích) sice neexistuje, nicméně podle §12a odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání má chovatel povinnost zvířatům, která nejsou chována v budovách, zajistit přiměřenou ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. Tímto ustanovením není pochopitelně myšlena přímo nutnost mít pro zvířata stáj; plně postačí zbudování jednoduchého přístřešku či vytvoření přírodního závětří, kam se mohou zvířata při nepřízni počasí schovat. A nejenom před zimou, ale v parném létě také před sluncem.
Využití starších objektů
Ekonomická náročnost výstavby novostavby zimoviště je pro mnoho chovatelů hlavní překážkou v jeho realizaci, neboť ustájení základního stáda se řeší vždy s ohledem na minimalizaci nákladů. Pro toho, kdo primárně řeší nedostatek financí, může být alternativou využití starších stodol, kůlen a přístřešků či rekonstrukce staveb dříve využívaných pro chov dojnic. Pokud jsou v zachovalém stavu, zejména obvodové zdi a hlavně pak střešní konstrukce, je možné tyto objekty po určitých úpravách využívat i pro zimní chov masného skotu. Vhodné jsou zejména objekty, které mají kolem dostatečný prostor a ideálně mají přímou návaznost na pastevní areál, aby odpadla pracovně poměrně náročná doprava zvířat do pastevního areálu a zpět po ukončení pastevního období.