S vrcholícím obdobím telení v masných stádech je nutné připomenout význam kolostra pro novorozená telata. Právě první hodiny po porodu, a s tím související napojení telete mlezivem, jsou totiž zcela rozhodujícími okamžiky pro bezproblémový vstup do života. Správné napojení telete dostatečným množství kvalitního mleziva je naprosto stěžejní, obzvláště u masného skotu, kde je odstavené tele jediným produktem chovu. Pokud se o tele postará sama matka, je to nejlepší způsob. Ne vždy ale vše funguje stoprocentně a pak přichází na řadu chovatel a jeho schopnost správně a včas zasáhnout. V tomto článku shrneme v pěti okruzích odpovědi na základní otázky kolem kolostra.

1. Jak velký význam má kolostrum?

Kolostrum obsahuje více než 90 látek, které bojují proti patogenům a vytvářejí imunitní odpověď čerstvě narozeného tele (imunoglobuliny, laktoferrin, laktoperoxidáza); poskytují živiny (laktóza, lipidy, bílkoviny) a stimulují růst a tvorbu nervů, chrupavek, kostí a svalů (esenciální mastné kyseliny, minerály). Ve srovnání s dospělým mlékem má kolostrum vyšší obsah bílkovin (14,9% vs. 2,8%) a mírně vyšší obsah tuku (6,7% oproti 4,4%). Právě imunoglobuliny (zejména IgG) obsažené v kolostru jsou obzvláště důležité pro získání potřebné úrovně pasivní imunity. Aby telata byla dostatečně chráněna, potřebují získat minimální množství IgG. Kolostrum, které obsahuje nedostatečné koncentrace IgG zvyšuje riziko selhání pasivního přenosu imunity. Obsahuje-li kolostrum nižší koncentrace IgG, telata mohou přijímat odpovídající IgG jednoduše tím, že spotřebují více mleziva.

2. Jaké faktory mohou způsobit selhání pasivního přenosu imunity?

Pasivní přenos imunity koreluje s náchylností k nemocem a může mít vliv na tele od narození až po porážku. Jednou z nejdůležitějších funkcí mleziva je dodat teleti imunoglobuliny, které přenášejí pasivní imunitu na tele a umožňují mu lépe bojovat s infekcemi v prvních třech až pěti týdnech života. Toho je dosaženo absorpcí protilátek skrze stěnu tenkého střeva novorozeného telete. K dosažení maximálního přenosu protilátek musí tele vypít dostatečné množství kolostra co nejdříve po narození. Přenos imunoglobulinů je optimální v průběhu prvních 4 hodin po porodu, pak rychle klesá, protože se snižuje propustnost stěny střeva a současně prudce klesá koncentrace imunoglobulinů v kolostru. Se snižující koncentrací IgG se zvyšuje riziko, že telata v klíčovém časovém období nekonzumují odpovídající množství IgG a nevytvoří si tak dostatečnou obranyschopnost.

3. Kolik kolostra potřebuje tele přijmout bezprostředně po porodu?

Obecné doporučení je, že do prvních šesti hodin porodu by tele mělo vypít zhruba 5-7 % své tělesné hmotnosti a stejné množství opět za 12 hodin. To je v součtu zhruba 5 až 6 litrů (v závislosti na hmotnosti telete to může být samozřejmé méně, ale i výrazně více). Pokud kolostrum tele nepřijme přímo od matky, mělo by být oddojeno co nejdříve po otelení (nejpozději do 24 hodin) a rovnou použito pro telata. Alternativně může být samozřejmě mlezivo zmrazeno pro pozdější využití či vytvoření potřebných zásob. V případě používání zmraženého mleziva je však nutno dávat pozor na správné rozmrazení, aby se zabránilo denaturaci proteinů v kolostru. Mikrovlnka není díky svému nerovnoměrnému ohřevu ideální, doporučuje se spíše ponořit mlezivo do lázně s teplou vody (cca 45 °C) a promíchávat každých pět minut. Kolostrum by mělo být podáváno zahřáté na 40 až 45 °C.

4. Jsou náhražky kolostra lepší volbou?

Jak doplňky, tak i náhražky jsou vyrobeny ze sušeného kolostra nebo séra. Nicméně kolostrální doplňky poskytují nižší dávku IgG (< 100 g IgG / dávku) a jsou tedy vhodné pro podávání ve spojení s přírodním kolostrem. Zatímco náhražky kolostru obsahují více imunoglobulinů (> 100 g IgG / dávka) a současně obsahují také stravitelné bílkoviny, vitamíny a minerály. Vědecké pokusy prokázaly, že vhodné náhražky dokážou zajistit potřebnou úroveň imunoglobulinů, přesto při nedostatku vlastního kolostra se určitě vyplatí pečlivý výběr alternativní náhražky, která prokáže, že poskytuje přiměřenou imunitu.

5. Co když tele nedostane mlezivo během prvních 24 hodin?

Telata s nedostatkem kolostra a nedostatečně vyvinutou obranyschopností mají v prvních třech týdnech života 50 až 75x vyšší úmrtnost, většina z nich hyne už v prvním týdnu života. Imunitní odezva se obvykle stanoví testem, který hodnotí koncentraci IgG v plazmě během 24 až 48 hodin po porodu. Kritická úroveň ohrožující životaschopnost telete je při dosažení hodnoty méně než 10 g/l.

Výzkum prokázal, že suplementace klíčových stopových prvků (měď, zinek, selen) matkám, zejména organických forem, může pozitivně ovlivnit hladiny IgG v mlezivu. To má i svou logiku, neboť tyto stopové prvky jsou nezbytné komponenty pro tvorbu imunoglobulinů v těle matky.

Převod imunoglobulinů z krevního séra do mléčné žlázy plemenice začíná zhruba měsíc před otelením a vrcholí několik dní před narozením. Z tohoto důvodu je důležité, aby krávy, a obzvláště pak prvotelky, měly dostatečný přísun stopových prvků během celého období gravidity. Nejdůležitější je to pak během posledních měsíců březosti, které je zásadní pro správnou tvorbu dostatečného množství kvalitního mleziva. Minerálních doplňkových přípravků je na trhu celá řada, zvažujete-li jejich nákup, doporučujeme se poradit s odborníky na výživu se specializací na masný skot. Investice do kvalitních přípravků zcela jistě vyplatí!