Respirační onemocnění a nevhodné použití vakcín
31.10.2018, Alžběta Jarolímková |
Hlavním ekonomickým ukazatelem chovu krav BTPM je plodnost resp. čistá natalita, která za posledních 5 let vzrostla o 11 %. Na 100 krav se narodilo 90 telat, zde je patrná cílevědomá činnost chovatelů BTPM. Rentabilita produkce jatečného skotu je stále závislá na dotační saturaci. Každý další náklad dostává chovatele do nelehké finanční situace. Z tohoto důvodu stojí chovatel před otázkou, zda pro něj není výhodnější zvolit cestu prevence než řešit zdravotní problémy u zvířat. Respirační onemocnění skotu postihují všechny věkové kategorie. Pro každého chovatele to prakticky znamená vyšší náklady na léčbu (antibiotika, nesteroidní antiflogistika, službu veterinárního lékaře).
Zvířata vykazují nižší přírůstky v žíru nebo kontrole užitkovosti a vůbec ekonomicky nejzásadnější je ztráta zvířete. Proto je ve firmě MSD Animal Health hlavním cílem, ve spolupráci s faremními veterinárními lékaři, pomoci chovatelům nejen s diagnostikou stáda, ale i s následným řešením.
Takovým příkladem je chov Charolais ve Středočeském kraji zařazený v kontrole užitkovosti masného skotu. Jeho početní stav činí průměrně 500 ks (základní stádo 350 ks). Posledních 9 měsíců měl podnik problém s respiračním onemocněním. Dle pitevních nálezů bylo potvrzeno virové onemocnění: BRSV (bovinní synciciální virus), PI 3 (parainflueza) a samozřejmě sekundární onemocnění způsobené bakteriemi (Pasteurella multocida, Mannhemia heamolytica). Celkové ztráty na telatech dosahovaly 11%. Při počtu 350 matek došlo k úhynu 39 telat. Co ztráta telat pro chovatele ekonomicky znamenala?
I přes tuto tíživou situaci vyšel chov v rámci monitoringu státní veterinární správy na BVD (bovinní virovou diarrhoeu) negativní.
Chovatel se rozhodl respirační onemocnění řešit prevencí. Prvním opatřením byla zoohygiena, konkrétně snížením početního stavu v přeskladněných sekcích, pravidelná očista a dezinfekce napájecích zařízení, která byla spojená pro 2 kotce, takže docházelo k rozšíření onemocnění, atd.
Druhým krokem bylo zvolení vhodné vakcíny pro tento konkrétní chov. I během výběru vakcín, kterých farmaceutické společnosti v současné době nabízí poměrně široký sortiment, musí chovatel vést v patrnosti zdravotní status svého stáda. V případě chovu Charolais, které je BVD negativní si chovatel plně uvědomoval, jaký dopad by pro něj vakcinace proti respiračnímu onemocnění s BVD složkou měla. "Umělé zavlečení" viru by v případě rozhodnutí státního ozdravovacího programu způsobila u zvířat vykazování protilátek i přes jejich původní negativní stav. Z celkového pohledu by tedy došlo ke zkreslení zdravotní situace stáda a chovatel by neměl nárok získat status prostý BVD. Z toho důvodu vakcíny proti respiračnímu onemocnění včetně BVD složky nejsou pro chovatele s plemenným materiálem a negativním statusem vhodná.
Chovatel si tedy zvolil vakcinaci bez BVD složky a bylo mu navrhnuto kompletní vakcinační schéma. V tomto případě schéma zahrnovalo vakcinaci matek. V prvním roce chovatel aplikuje 2 dávky a výše investice do prevence by se měla pohybovat okolo cca 98 000 Kč. V následujícím roce aplikuje pouze 1 dávku, protože se bude jednat už o revakcinaci tj. cca 49 000 Kč. Tedy v dalším roce se bude jednat už jen o 50 % původní částky v prvním roce.
Z finanční kalkulace je patrné, že v případě záchrany 6 telat je celá investice během prvního roku zpět. Tento příspěvek je pro všechny chovatele, kteří řeší nejen respirační, ale i průjmová onemocnění. Preventivní vakcinace neznamená další náklad, ale dobře vynaloženou investici. Tato investice bude patrná nejen ve výši Vašeho zisku, ale i na zdraví Vašeho stáda.
Alžběta Jarolímková
MSD Animal Health
www.msd-farmarske-forum.cz
Zvířata vykazují nižší přírůstky v žíru nebo kontrole užitkovosti a vůbec ekonomicky nejzásadnější je ztráta zvířete. Proto je ve firmě MSD Animal Health hlavním cílem, ve spolupráci s faremními veterinárními lékaři, pomoci chovatelům nejen s diagnostikou stáda, ale i s následným řešením.
Takovým příkladem je chov Charolais ve Středočeském kraji zařazený v kontrole užitkovosti masného skotu. Jeho početní stav činí průměrně 500 ks (základní stádo 350 ks). Posledních 9 měsíců měl podnik problém s respiračním onemocněním. Dle pitevních nálezů bylo potvrzeno virové onemocnění: BRSV (bovinní synciciální virus), PI 3 (parainflueza) a samozřejmě sekundární onemocnění způsobené bakteriemi (Pasteurella multocida, Mannhemia heamolytica). Celkové ztráty na telatech dosahovaly 11%. Při počtu 350 matek došlo k úhynu 39 telat. Co ztráta telat pro chovatele ekonomicky znamenala?
39 ks x 16 250 Kč* = 633 750 Kč (bez odvozu konfiskátu VAÚ, léčebných výloh, aj.) |
I přes tuto tíživou situaci vyšel chov v rámci monitoringu státní veterinární správy na BVD (bovinní virovou diarrhoeu) negativní.
Chovatel se rozhodl respirační onemocnění řešit prevencí. Prvním opatřením byla zoohygiena, konkrétně snížením početního stavu v přeskladněných sekcích, pravidelná očista a dezinfekce napájecích zařízení, která byla spojená pro 2 kotce, takže docházelo k rozšíření onemocnění, atd.
Druhým krokem bylo zvolení vhodné vakcíny pro tento konkrétní chov. I během výběru vakcín, kterých farmaceutické společnosti v současné době nabízí poměrně široký sortiment, musí chovatel vést v patrnosti zdravotní status svého stáda. V případě chovu Charolais, které je BVD negativní si chovatel plně uvědomoval, jaký dopad by pro něj vakcinace proti respiračnímu onemocnění s BVD složkou měla. "Umělé zavlečení" viru by v případě rozhodnutí státního ozdravovacího programu způsobila u zvířat vykazování protilátek i přes jejich původní negativní stav. Z celkového pohledu by tedy došlo ke zkreslení zdravotní situace stáda a chovatel by neměl nárok získat status prostý BVD. Z toho důvodu vakcíny proti respiračnímu onemocnění včetně BVD složky nejsou pro chovatele s plemenným materiálem a negativním statusem vhodná.
Chovatel si tedy zvolil vakcinaci bez BVD složky a bylo mu navrhnuto kompletní vakcinační schéma. V tomto případě schéma zahrnovalo vakcinaci matek. V prvním roce chovatel aplikuje 2 dávky a výše investice do prevence by se měla pohybovat okolo cca 98 000 Kč. V následujícím roce aplikuje pouze 1 dávku, protože se bude jednat už o revakcinaci tj. cca 49 000 Kč. Tedy v dalším roce se bude jednat už jen o 50 % původní částky v prvním roce.
Z finanční kalkulace je patrné, že v případě záchrany 6 telat je celá investice během prvního roku zpět. Tento příspěvek je pro všechny chovatele, kteří řeší nejen respirační, ale i průjmová onemocnění. Preventivní vakcinace neznamená další náklad, ale dobře vynaloženou investici. Tato investice bude patrná nejen ve výši Vašeho zisku, ale i na zdraví Vašeho stáda.
Alžběta Jarolímková
MSD Animal Health
www.msd-farmarske-forum.cz