Únik skotu a problémy s tím spojené
11.12.2018, Kamil Malát |
Stalo se vám někdy, že sousedovi uteklo stádo a "nacpalo" se k vám na pastvinu, kde bylo více porostu a čerstvá voda u napajedla? Zažila to asi většina chovatelů masného skotu a obzvláště v letošním suchém roce to nebylo nikterak ojedinělé. Pokud je se sousedem domluva a je známa nákazová situace jeho chovu, není to zase až tak velký problém a vše se dá relativně snadno napravit a vyřešit. Občas se ale stává, že chovatel nespolupracuje, o chov se taky nestará úplně ideálně, veterinární záležitosti svého chovu příliš neřeší a jeho zvířata jsou tedy při styku s vaším zdravým chovem potencionálním rizikem.
Zákon ukládá vyšetřit zvířata pouze na choroby vyjmenované v Metodice kontroly zdraví zvířat (pdf soubor) pro ten který rok (2018 - IBR, brucelóza, leukóza, TBC). Pokud však je poškozený chov na "vyšší" veterinární úrovni, neexistuje zákonný způsob, kterým přimět chovatele k vyšetření jeho zvířat na další choroby jako je např. BVD a paratuberkulóza skotu. Vyšetření na tyto choroby je přitom při přemisťování plemenných zvířat vyžadováno (OPB, export, inseminační stanice). Tím nastává problém, jehož tíže je na straně poškozeného chovatele. A to bychom chtěli nyní ve spolupráci se Státní veterinární správou změnit.
V momentě, kdy chovatel, kterému zvířata utekla, není ochoten spolupracovat, se problém velice dlouho táhne a výsledek řešení je nejistý. Podle současné legislativní úpravy totiž není chovatel vůbec povinen provést vyšetření na BVD a paraTBC, a když už tak učiní, tak mu nic neukládá poškozenému chovateli předložit Protokol o provedené zkoušce. Samozřejmě se může stát, že dobytek může utéct kdykoliv a komukoliv, ale zkušenosti z praxe ukazují, že zvířata bohužel častěji utíkají právě z chovů, kde není péče o ně vždy úplně ideální a kde často není ani úplně známa nákazová situace. Chovatel, který pečuje o zdraví zvířat "nadstandardně" (všechny plemenařící chovy) má většinou v pořádku i ohrady a zvířata mu neutíkají. Takovýto chovatel je však v podobných případech v nevýhodě a narazí-li na ignoraci a nezodpovědnost z druhé strany, vzniká těžko řešitelná situace, která ho poškozuje nejenom ekonomicky, ale znamená i významné riziko ohrožení zdravotního stavu jeho stáda.
Pokud máte někdo podobnou zkušenost, budeme rádi, když se s námi podělíte o vaše poznatky, abychom při jednání se SVS měli v ruce konkrétní případy obdobné výše popsané situaci. K zaslání podnětů využijte emailové adres info@cschms.cz. Jakmile shromáždíme potřebné podklady, vyvoláme jednání se SVS a budeme při další novelizaci veterinárního zákona iniciovat změnu.
Zákon ukládá vyšetřit zvířata pouze na choroby vyjmenované v Metodice kontroly zdraví zvířat (pdf soubor) pro ten který rok (2018 - IBR, brucelóza, leukóza, TBC). Pokud však je poškozený chov na "vyšší" veterinární úrovni, neexistuje zákonný způsob, kterým přimět chovatele k vyšetření jeho zvířat na další choroby jako je např. BVD a paratuberkulóza skotu. Vyšetření na tyto choroby je přitom při přemisťování plemenných zvířat vyžadováno (OPB, export, inseminační stanice). Tím nastává problém, jehož tíže je na straně poškozeného chovatele. A to bychom chtěli nyní ve spolupráci se Státní veterinární správou změnit.
V momentě, kdy chovatel, kterému zvířata utekla, není ochoten spolupracovat, se problém velice dlouho táhne a výsledek řešení je nejistý. Podle současné legislativní úpravy totiž není chovatel vůbec povinen provést vyšetření na BVD a paraTBC, a když už tak učiní, tak mu nic neukládá poškozenému chovateli předložit Protokol o provedené zkoušce. Samozřejmě se může stát, že dobytek může utéct kdykoliv a komukoliv, ale zkušenosti z praxe ukazují, že zvířata bohužel častěji utíkají právě z chovů, kde není péče o ně vždy úplně ideální a kde často není ani úplně známa nákazová situace. Chovatel, který pečuje o zdraví zvířat "nadstandardně" (všechny plemenařící chovy) má většinou v pořádku i ohrady a zvířata mu neutíkají. Takovýto chovatel je však v podobných případech v nevýhodě a narazí-li na ignoraci a nezodpovědnost z druhé strany, vzniká těžko řešitelná situace, která ho poškozuje nejenom ekonomicky, ale znamená i významné riziko ohrožení zdravotního stavu jeho stáda.
Pokud máte někdo podobnou zkušenost, budeme rádi, když se s námi podělíte o vaše poznatky, abychom při jednání se SVS měli v ruce konkrétní případy obdobné výše popsané situaci. K zaslání podnětů využijte emailové adres info@cschms.cz. Jakmile shromáždíme potřebné podklady, vyvoláme jednání se SVS a budeme při další novelizaci veterinárního zákona iniciovat změnu.