Bluetongue a ekonomické ztráty
26.09.2007, Kamil Malát |
Před dvěma dny jsem prostřednictvím našich stránek referoval o problematice bluetongue vztažené k organizaci (či spíše neorganizaci) národní výstavy, nyní bohužel toto téma musíme zmínit znovu, tentokráte ve vztahu k ekonomickým ztrátám spojeným s veterinárními restrikcemi.
Není asi potřeba zmiňovat fakt, že se bluetongue přiblížil k českým hranicím a že ochranná pásma, v nichž jsou stanovena omezení k přesunům zvířat, výrazně zasahují do České republiky a pokrývají území 15 okresů. Doposud se k tomuto závažnému problému přistupovalo naprosto jednostranně pouze z nákazového hlediska, nikdo z kompetentních míst (SVS, MZe) však toto nehodnotí z hlediska obrovských ekonomických ztrát, které v této souvislosti chovatelům skotu již vznikly, vznikají a pokud omezení budou ještě trvat delší dobu, vznikat stále budou a s nástupem zimního období budou teprve gradovat. Není asi nutné uvádět, že tyto ztráty vznikají díky nemožnosti prodat zástavový dobytek v ideálním období a dalšími následnými komplikacemi způsobenými veterinárními restrikcemi (vícenáklady na krmení, ustájení, veterinární vyšetření apod.). Máme od vás signály, že těchto komplikací „výhodně“ využívají překupníci z dobytkem a nabízejí nižší cenu, případně o zvířata z ochranných zón nemají zájem vůbec.
Naší snahou je samozřejmě tuto záležitost nějakým způsobem řešit, aby došlo k nějaké změně. Chceme spojit síly s ostatními svazy a nevládními organizacemi, abychom při projednávání měli větší šanci na úspěch. Také proto jsem dnes těmto organizacím odeslal informaci ve které jsou škody na základě naší analýzy hrubě vyčísleny. Velmi nám proto pomůže, pokud nám pošlete kalkulaci škod v souvislosti s bluetonguem z vašich konkrétních podniků (email: info@cschms.cz), abychom měli větší možnost srovnání a měli v ruce více podkladů.
Znovu opakuji, že jsme si vědomi vážnosti situace, která se pro mnoho firem z ochranných zón může stát likvidační či jim přinejmenším může způsobit velké finanční újmy. Výsledek jednání však nemohu rozhodně zaručit, zejména s ohledem na vcelku striktně definovaná pravidla daná evropskou legislativou, která stanovují podmínky přesunů zvířat z ochranných zón. Mohu vás však ujistit, že uděláme maximum.
*******************************************************************************
Státní veterinární správy jednotlivých států včetně ČR zaujaly k nemoci jednotné stanovisko podle směrnic EU. Jiná stanoviska však zaujímají praktičtí chovatelé, které tyto nařízení pochopitelně poškozují. Hlavně je to zákaz přesunu zvířat. Poukazují na několik věcí:
• Ať byly karanténní opatření jakékoliv, nemoc se šíří dál.
• U stád, které již nemoc prodělaly a jsou tedy přirozeně imunní působí BTD zanedbatelné škody. Přirovnávají je k příměti pyskové. Tyto hlasy zaznívají hlavně z jižní Evropy, kde již BTD přetrvává mnoho let.
• Je těžké monitorovat vektory – pakomáry. Zjistilo se, že nemoc přenášejí i jiné, než výše uvedené druhy. Nemoc se tedy šíří i tam, kde klasičtí přenašeči nežijí.
• Nikdo ještě neprozkoumal podíl divoce žijící zvěře na šíření a uchovávání viru BTD.
• Na celém světě existuje pět laboratoří, které spolehlivě určí kmen viru (24 známých kmenů). Jižní Afrika, USA, Itálie, Velká Británie, Francie.
• Tyto laboratoře jako první určily směrnice pro bezpečný transport zvířat, definovaly zasažené zóny, atd. Přes veškerou snahu veteřinářů i chovatelů se nemoc nekontrolovaně šíří dál.
• Zatím jen u tří sérotypů lze vyrobit účinnou vakcínu. (Pozn. autora: u sérotypu číslo 8, který se vyskytuje nyní v Evropě, vývoj vakcíny nyní probíhá a dle informací z jiných zdrojů by mohla být k dispozici začátkem léta roku 2008).
• Veškerá doporučení, jako např. zavírat zvířata na noc do stájí, postřikovat je insekticidy, atd. jsou naprosto neproveditelná, zvláště u větších stád. Navíc tato stáda jsou často celoročně venku. Noční zavírání je neúčinné zvláště za horkých nocí, kdy musí být zachována cirkulace vzduchu – okny bohužel i s tiplíky. Stres z nočního pobytu v dusných stájích (bronchopneumonie, kulhání) působí větší škody, než nemoc BTD sama.
zdroj: zpráva z jednání C/C dne 9.7.2007
Není asi potřeba zmiňovat fakt, že se bluetongue přiblížil k českým hranicím a že ochranná pásma, v nichž jsou stanovena omezení k přesunům zvířat, výrazně zasahují do České republiky a pokrývají území 15 okresů. Doposud se k tomuto závažnému problému přistupovalo naprosto jednostranně pouze z nákazového hlediska, nikdo z kompetentních míst (SVS, MZe) však toto nehodnotí z hlediska obrovských ekonomických ztrát, které v této souvislosti chovatelům skotu již vznikly, vznikají a pokud omezení budou ještě trvat delší dobu, vznikat stále budou a s nástupem zimního období budou teprve gradovat. Není asi nutné uvádět, že tyto ztráty vznikají díky nemožnosti prodat zástavový dobytek v ideálním období a dalšími následnými komplikacemi způsobenými veterinárními restrikcemi (vícenáklady na krmení, ustájení, veterinární vyšetření apod.). Máme od vás signály, že těchto komplikací „výhodně“ využívají překupníci z dobytkem a nabízejí nižší cenu, případně o zvířata z ochranných zón nemají zájem vůbec.
Naší snahou je samozřejmě tuto záležitost nějakým způsobem řešit, aby došlo k nějaké změně. Chceme spojit síly s ostatními svazy a nevládními organizacemi, abychom při projednávání měli větší šanci na úspěch. Také proto jsem dnes těmto organizacím odeslal informaci ve které jsou škody na základě naší analýzy hrubě vyčísleny. Velmi nám proto pomůže, pokud nám pošlete kalkulaci škod v souvislosti s bluetonguem z vašich konkrétních podniků (email: info@cschms.cz), abychom měli větší možnost srovnání a měli v ruce více podkladů.
Znovu opakuji, že jsme si vědomi vážnosti situace, která se pro mnoho firem z ochranných zón může stát likvidační či jim přinejmenším může způsobit velké finanční újmy. Výsledek jednání však nemohu rozhodně zaručit, zejména s ohledem na vcelku striktně definovaná pravidla daná evropskou legislativou, která stanovují podmínky přesunů zvířat z ochranných zón. Mohu vás však ujistit, že uděláme maximum.
*******************************************************************************
Státní veterinární správy jednotlivých států včetně ČR zaujaly k nemoci jednotné stanovisko podle směrnic EU. Jiná stanoviska však zaujímají praktičtí chovatelé, které tyto nařízení pochopitelně poškozují. Hlavně je to zákaz přesunu zvířat. Poukazují na několik věcí:
• Ať byly karanténní opatření jakékoliv, nemoc se šíří dál.
• U stád, které již nemoc prodělaly a jsou tedy přirozeně imunní působí BTD zanedbatelné škody. Přirovnávají je k příměti pyskové. Tyto hlasy zaznívají hlavně z jižní Evropy, kde již BTD přetrvává mnoho let.
• Je těžké monitorovat vektory – pakomáry. Zjistilo se, že nemoc přenášejí i jiné, než výše uvedené druhy. Nemoc se tedy šíří i tam, kde klasičtí přenašeči nežijí.
• Nikdo ještě neprozkoumal podíl divoce žijící zvěře na šíření a uchovávání viru BTD.
• Na celém světě existuje pět laboratoří, které spolehlivě určí kmen viru (24 známých kmenů). Jižní Afrika, USA, Itálie, Velká Británie, Francie.
• Tyto laboratoře jako první určily směrnice pro bezpečný transport zvířat, definovaly zasažené zóny, atd. Přes veškerou snahu veteřinářů i chovatelů se nemoc nekontrolovaně šíří dál.
• Zatím jen u tří sérotypů lze vyrobit účinnou vakcínu. (Pozn. autora: u sérotypu číslo 8, který se vyskytuje nyní v Evropě, vývoj vakcíny nyní probíhá a dle informací z jiných zdrojů by mohla být k dispozici začátkem léta roku 2008).
• Veškerá doporučení, jako např. zavírat zvířata na noc do stájí, postřikovat je insekticidy, atd. jsou naprosto neproveditelná, zvláště u větších stád. Navíc tato stáda jsou často celoročně venku. Noční zavírání je neúčinné zvláště za horkých nocí, kdy musí být zachována cirkulace vzduchu – okny bohužel i s tiplíky. Stres z nočního pobytu v dusných stájích (bronchopneumonie, kulhání) působí větší škody, než nemoc BTD sama.
zdroj: zpráva z jednání C/C dne 9.7.2007