Fasciolóza v chovech masného skotu
29.01.2020, Kamil Malát |
Součástí projektu sledující helmintózy v chovech masného skotu v ČR, na kterém spolupracuje i Český svaz chovatelů masného skotu, je rovněž osvětová činnost. Za tímto účelem vznikla na webu www.parazitozyskotu.cz část nazvaná studovna, kde jsou postupně přidávány odborné texty týkající se parazitóz masného skotu. Další z příspěvků se věnuje motolici jaterní (Fasciola hepatica příp. Fasciola gigantica). Ta se sice na našem území vyskytuje zřídka (častěji bývá detekována u importovaných kusů dobytka z oblastí, kde se Fasciola spp. vyskytuje hojněji), ale jelikož může mít značný dopad na welfare zvířat i celkovou ekonomiku chovu, není radno výskyt tohoto parazita podceňovat.
Fasciolóza je onemocnění způsobené parazitem Fasciola hepatica (motolice jaterní), případně Fasciola gigantica. Tyto motolice postihují játra a žlučový měchýř svých definitivních hostitelů, což jsou obvykle přežvýkavci. Nakazit se však mohou i další savci včetně člověka. Fasciola hepatica je kromě Antarktidy celosvětově rozšířená, oproti druhu Fasciola gigantica, která je typická pro subtropické a tropické oblasti Afriky a Asie. Celkem byly motolice rodu Fasciola detekovány ve více než 80 zemích světa. Fasciola spp. ovlivňuje produkci hospodářských zvířat a způsobuje významné problémy ve vyspělých i rozvojových zemích.
Fasciola spp. patří mezi parazity s dvouhostitelským vývojovým cyklem, kdy definitivního hostitele představují obratlovci, zejména však přežvýkavci a mezihostitele vodní plži z čeledi plovatkovití (Lymnaeidae). Vývojový cyklus začíná vajíčkem, které se dostává do vnějšího prostředí trusem definitivního hostitele. Tato vajíčka jsou oválného tvaru o rozměrech 130–150 × 60–90 µm a jsou opatřená víčkem (operculum). Jsou vázána na vodu a citlivá na vyschnutí. Po pár týdnech ve vodě se z vajíčka uvolňují miracidia, která pronikají do plášťové dutiny vodních plžů. Zde miracidia prochází sérií nepohlavních rozmnožování a produkují stovky cerkárií, které opouští plže asi za 6 týdnů. Volně plovoucí cerkárie encystují ve vodě, případně se přichycují na povrch vodních rostlin a vytváří metacerkárie, které jsou infekční pro hospodářská zvířata, člověka a další živočichy. Definitivní hostitel pozře metacerkárie spolu s potravou, proto jsou definitivními hostiteli zejména přežvýkavci. Po požití se juvenilní paraziti uvolňují v tenkém střevě a začínají migrovat přes střevní stěnu. Pronikají přes jaterní pouzdro a procházejí jaterním parenchymem. Během akutní fáze infekce se dostávají do žlučovodů, kde se vyvíjejí v dospělce a způsobují chronickou fázi onemocnění. Dospělá motolice má tvar listu, je šedohnědé barvy a měří okolo 2.5–3,5 cm na délku a 1 cm na šířku. Takto dospělá motolice produkuje vajíčka, která odcházejí trusem definitivního hostitele.
Celý článek o motolici jaterní najdete na webu projektu "Monitoring původců helmintóz v chovech masného skotu a analýza anthelmintické rezistence a genetické diverzity", na jehož realizaci se podílí i Český svaz chovatelů masného skotu - www.parazitozyskotu.cz. Zde najdete i informace o tom, co projekt nabízí a jak se do něj v případě zájmu zapojit.
Fasciolóza je onemocnění způsobené parazitem Fasciola hepatica (motolice jaterní), případně Fasciola gigantica. Tyto motolice postihují játra a žlučový měchýř svých definitivních hostitelů, což jsou obvykle přežvýkavci. Nakazit se však mohou i další savci včetně člověka. Fasciola hepatica je kromě Antarktidy celosvětově rozšířená, oproti druhu Fasciola gigantica, která je typická pro subtropické a tropické oblasti Afriky a Asie. Celkem byly motolice rodu Fasciola detekovány ve více než 80 zemích světa. Fasciola spp. ovlivňuje produkci hospodářských zvířat a způsobuje významné problémy ve vyspělých i rozvojových zemích.
Fasciola spp. patří mezi parazity s dvouhostitelským vývojovým cyklem, kdy definitivního hostitele představují obratlovci, zejména však přežvýkavci a mezihostitele vodní plži z čeledi plovatkovití (Lymnaeidae). Vývojový cyklus začíná vajíčkem, které se dostává do vnějšího prostředí trusem definitivního hostitele. Tato vajíčka jsou oválného tvaru o rozměrech 130–150 × 60–90 µm a jsou opatřená víčkem (operculum). Jsou vázána na vodu a citlivá na vyschnutí. Po pár týdnech ve vodě se z vajíčka uvolňují miracidia, která pronikají do plášťové dutiny vodních plžů. Zde miracidia prochází sérií nepohlavních rozmnožování a produkují stovky cerkárií, které opouští plže asi za 6 týdnů. Volně plovoucí cerkárie encystují ve vodě, případně se přichycují na povrch vodních rostlin a vytváří metacerkárie, které jsou infekční pro hospodářská zvířata, člověka a další živočichy. Definitivní hostitel pozře metacerkárie spolu s potravou, proto jsou definitivními hostiteli zejména přežvýkavci. Po požití se juvenilní paraziti uvolňují v tenkém střevě a začínají migrovat přes střevní stěnu. Pronikají přes jaterní pouzdro a procházejí jaterním parenchymem. Během akutní fáze infekce se dostávají do žlučovodů, kde se vyvíjejí v dospělce a způsobují chronickou fázi onemocnění. Dospělá motolice má tvar listu, je šedohnědé barvy a měří okolo 2.5–3,5 cm na délku a 1 cm na šířku. Takto dospělá motolice produkuje vajíčka, která odcházejí trusem definitivního hostitele.
Celý článek o motolici jaterní najdete na webu projektu "Monitoring původců helmintóz v chovech masného skotu a analýza anthelmintické rezistence a genetické diverzity", na jehož realizaci se podílí i Český svaz chovatelů masného skotu - www.parazitozyskotu.cz. Zde najdete i informace o tom, co projekt nabízí a jak se do něj v případě zájmu zapojit.