Přinášíme vám první ze série článků věnující se travním porostům, péči o techniku před sezónou, péči o techniku rozhazování, obracení a shrnování a péči o techniku před nasazením sítě do lisu a samotnému lisování. Text připravil renomovaný odborník na travní porosty Ing. Houdek. Úvodní příspěvek pojednává o kvalitě technologie lisování do kulatých balíků a aktuální péči o travní porosty. Čtenáře také seznamuje s termíny setí či přísevu a se zásadami správné přípravy povrchu a provedení operací před přísevem. Druhá polovina článku je věnována přihnojování pastevním porostům po přísevu a volbě správné směsi pro přísevy.

Jak co nejlépe zachovat kvalitu u technologie lisování do kulatých balíků

Největším problémem v zemědělství, a to nejen při sklizni pícnin, je riziko počasí. Při nepříznivém počasí a nevhodně zvolené technologii sklizně či konzervace píce má za následek nižší výživovou hodnotu s následným projevem ztrát. Dojnice s vysokou užitkovostí vyžadují velmi kvalitní krmivo s optimální strukturou. Takové krmení zvířata ráda požívají v dostatečném množství. Kvalitní krmivo rovněž pozitivně ovlivňuje celkový zdravotní stav skotu a v jeho bachoru je co nejlépe tráveno. Vyšší kvalita základní krmné dávky také snižuje potřebné množství koncentrovaného krmiva a podporuje zdraví zvířat, což snižuje celkové náklady na chov a vede k vyšší užitkovosti. Mléko s vyššími složkami zajišťuje lepší hospodářský i ekonomický výsledek. Zdravé krávy tak dosahují lepší plodnosti, delšího produkčního života. Toto platí i pro chovatele masného skotu, kdy kvalitní základní krmivo s nižším obsahem popelovin je podstatou pro dobrý zdravotní stav u produkčního skotu.



V posledních letech, kdy nás sužují nezvyklá sucha, silné větry, které zvyšují vysušení půdy, by se měl i změnit přístup pracovních operací, pokud chceme zachovat výrobu kvalitních objemných krmiv. Nyní si přiblížíme pár doporučení od českých odborníků z praxe v našich podmínkách. A začneme péčí o porosty v období jara. Na klasické smykování, vláčení a valení jsme již léta zvyklí. Jak je to s obnovou a způsobem možností přísevu a výběrem správné směsi.



Jak aktuálně pečovat o travní porosty

Pod pojmem přísev se rozumí:
• rychlá oprava poškozených ploch po zimních škodách
• prodloužení životnosti porostů
• zvýšení kvality travního drnu u starších porostů, či doplnění chybějících druhové skladby
• snížení šance pro rozvoj plevelů u zaplevelených porostů



Pro přísev brzy zjara je nutné postříkat porost v předchozím roce koncem srpna nebo do poloviny září (např. herbicidem Refine v případě zvýšeného výskytu šťovíků a vzešlých semenáčků pampelišek). Na podzim odstranit zbytky porostu, jestliže po mulčování rostlinná hmota tvoří silnější vrstvu, která se pak do jara nedokáže rozpadnout. Herbicid a dobu jeho použití na porost je také třeba volit podle druhu, kterého se chceme v porostu zbavit:

• pampelišku na jaře před květem nebo po vyklíčení semen koncem léta,
• kakost luční ve vlhčích porostech naopak ve druhých sečích,
• šťovíky v každé seči (jde však o velmi vytrvalý plevel zabránit co nejvíce vysemenění)



U silně zapýřených porostů je přisévání jen plýtváním osivem – tyto plochy se musí likvidovat, nejlépe totálním herbicidem a následně bezorebně vyset kompletní novou směsí. Rovněž u starších porostů, z nichž zbyla především kostřava červená nelze přisévat, její velmi hustý drn je třeba zničit a provést obnovu. Přísev v „koberci“ kostřavy červené je velmi riskantní i po retardaci původního drnu.



V podmínkách bez možnosti použít herbicidy (ochranné pásmo, ekologický zemědělec) je nutné provést před přísevem mechanické ošetření lučními smyky, nebo nejlépe prutovými branami a to i několikanásobné, které částečně retarduje původní porost.

Zásady správné přípravy povrchu a provedení operací před přísevem

Odstraňte stařinu, resp. nedopasky osečením, mulčováním s následným odklidem hmoty vyhrabáním (provést ještě na podzim). Silnější vrstvu nebo souvislý pokryv osečené (vyvláčené) stařiny je nutné shrnout a odvézt. Nerovnosti, jako krtince, místa rozrytá divokými prasaty, koleje po technice apod., je nutné před setím usmykovat lučními smyky. Hodně utužený povrch půdy, porost s méně než 50 % volných míst, nebo řídký drn s množstvím mechu intenzivně rozvláčet. Na zamechované porosty jsou nejvhodnější prutové brány s intenzivním přítlakem, pohyblivé pruty se neucpávají vyvláčeným mechem a stařinou.



Před setím nehnojte dusíkem, přihnojovat doporučujeme až po seči, která musí být provedena dříve, nežli se nad vzcházejícím přisetým porostem zavře porost původní!! Mladé rostlinky vzešlé z přísevu nutně potřebují světlo pro tvorbu odnoží, aby se porost co nejrychleji zahustil.

Pracovní operace setí či přísev z jara

Pokud je porost prořídlý, není zaplevelen nebo byl připraven k přísevu v předchozím roce, je třeba usmykovat krtince a lokality rozryté černou zvěří, případně rozvláčet mech (povrch před vláčení musí být suchý). Následně provést přísev 25 – 30 kg/ha speciální jetelotravní nebo travní směsi pomocí bezorebného secího stroje. Ideální termín přísevů brzy zjara ihned jak sleze sníh, (v té době je ideální vlhkost, že se zemina nesmí lepit na kola traktoru a výsevné jednotky či botky). Samozřejmostí je i varianta přísevu na povrch při smykování či vláčení pomocí prutových bran. Ihned po setí se musí porost zaválet těžkými hladkými nejlépe Cambridge válci nebo jinými profilovanými válci čímž se udrží vláha v půdě.



Další možné termíny přísevů

Bezprostředně po druhé, někde třetí seči od druhé poloviny srpna do počátku září v případě, že porost není zaplevelen, anebo byl postřik proti plevelům proveden v některé předchozí seči. V podzimním zářijovém termínu nedoporučujeme vysévat směsi s jetelem lučním. Dříve doporučované termíny po brzy provedené první seči byly často méně úspěšné, když v květnu nastoupily vysoké letní teploty a přísušek. Ovšem v některých srážkově bohatších letech mohly být přísevy v tomto termínu úspěšnější.



Na co si dát pozor při přísevu

V některých podmínkách (zatravněná orná půda s minimální svažitostí, rovný minimálně zvlněný terén, pravidelné pozemky velkých výměr apod.) je možné použít stroje určené pro bezorebné setí na orné půdě. U nich je ale velmi důležitá možnost omezení hloubky setí na 1,5 – 2 cm pro každou diskovou botku, aby nedošlo k utopení drobných semen jetelovin a některých trav. Možnost jejich použití ovšem hodně záleží na výsevním ústrojí, protože většinou umožní vyset pouze velmi dobře sypatelné osivo (jetel nebo jetelotravní směs s velkou převahou jetele), kompletní travní směs nebo trávy až na výjimky nevysejí spolehlivě. Pro takové směsi jsou vhodnější stroje s hrotovým výsevním ústrojím, se skříní přes celý záběr stroje. Stejná podmínka platí o sypatelnosti osiva i u speciálních strojů pro přísevy travních porostů, že při setí travních směsí může být dávkování u pneumatického výsevní ústrojí méně spolehlivé a je vhodné nastavení dávky výsevu předem vyzkoušet. Dokument Přísevy a zásady pro jejich provádění si můžete prohlédnout zde (pdf soubor).




Přihnojování

Dávka hnojiv po prosvětlovací či plevelohubné seči se určuje podle zastoupení jetelovin v porostu. Při podílu do 30 % jetelů postačí cca 30 kg N/ha, při vyšším podílu jetelů přihnojení většinou není nutné, doporučujeme ho ale v sušších oblastech, aby porost lépe odolal budoucímu přísušku. Včas dodaný dusík pomůže travám překonat stres ze sucha. Je však nutné přihnojit dusíkem cca 40 kg/ha porosty přiseté jen travami. Po prvním seči je vhodnější varianta přihnojení minerálními hnojivy, po dalších sečích už digestátem nebo na podzim hnojem.



Pastevní porosty po přísevu

Spásání přisetých pastvin dobytkem je vhodnější až po jedné provedené seči a ve vlhčím roce po druhém osekání s ohledem na únosnost terénu, aby nedošlo jednak rozšlapání zvířaty, ale také vytrhávání ještě nepříliš pevně zakořeněných mladých přisetých rostlinek. Nedostatečně utužený povrch po seči je možné přiválet lučními válci. Před pastvou ovcí je vždy lépe udělat dvě seče, aby se rostliny dostatečně vyvinuly a odnožily (velmi nízké spásání ovcemi!).



Volba správné směsi pro přísevy

Ve velmi rozmanitých podmínkách České republiky nelze doporučit jedinou směs pro přísev pro univerzální použití. Složení se odvíjí od způsobu využívání porostu - pastvina, louka na seno nebo k výrobě siláže. Ve většině případů se budou připravovat speciální směsi, které podle podmínek mohou obsahovat vedle jetele lučního a plazivého hlavně Festulolia kostřavovitého typu, kostřavu luční a rákosovitou, bojínek, jílek vytrvalý tetraploidní nebo Festulolium Lofa, v pastevních směsích jako dominantní také jílek vytrvalý diploidní a do vlhkých luk také může být přiseta psárka luční.



zdroj: www.agroportal24h.cz
autor: Ing. Ivan Houdek,
DLF Hladké Životice, www.dlf.cz, 725 560 894, ih@ldf.cz