Zatímco celý svět je zaměřen na zpomalení šíření koronavirové pandemie covid-19 a hledání účinné vakcíny, dopady sociální separace na duševní zdraví lidí při zákazech volného pohybu osob, zavřených restauracích a většiny obchodů a nekonání kulturních akcí se už tak často v mediích neskloňují. A přitom právě to je možná jeden z nejnebezpečnějších průvodních jevů celé koronavirové krize. Pokud chcete dopad na svou psychiku omezit, pečujte o své duševní zdraví a jezte více hovězího masa!

Mnoho lidí vykazuje během této doby příznaky úzkosti, smutku a deprese. Navzdory snaze nepřipouštět si to, dost lidí cítí bezmoc, zlobu, podráždění či dokonce beznaděj. Mohou mít problémy soustředit se na jinak zcela běžné úkoly, někteří pociťují změny v chuti, bolesti těla nebo mohou mít potíže se spánkem.

Odborníci často radí, aby lidé omezili dobu, po kterou sledují toto negativní zpravodajství, které může jejich stavu přitížit a věnovali větší péči právě svému duševnímu zdraví. Radí, jak i době separace hledat aktivity, které k tomu povedou, včetně upozornění na potřebu vyváženého stravování.

V nové studii nazvané Meat and mental health zveřejněné 20. dubna 2020 v Critical Reviews in Food Science and Nutrition (studie je k dispozici zde) vědci zkoumali, jaký je vztah mezi konzumací masa nebo vyhýbáním se mu a psychickým zdravím včetně deprese, úzkosti a souvisejících jevů.

Mezi hlavní zjištění patří:

• 1 ze 3 vegetariánů trpí během života depresí nebo úzkostí
• ve srovnání s konzumenty masa užívají vegetariáni dvakrát častěji léky na předpis z důvodů duševních poruch
• ve srovnání s jedlíky masa vegetariáni 2-3krát častěji uvažují o nějaké formě sebepoškozování (např. sebevražda)
• vyloučení jakékoli skupiny potravin z jídelníčku, zejména masa, je spojeno se zvýšenou pravděpodobností psychických poruch

„Zatímco rizika a přínosy vegetariánské a vegetariánské stravy jsou diskutovány po staletí, naše výsledky ukazují, že jedlíci masa mají lepší psychické zdraví. Tato zjištění mají důsledky při definování toho, co představuje tzv. zdravou stravu. Při hodnocení přínosů a rizik konkrétních stravovacích návyků je nutné zdůrazňovat vliv složení jídelníčku na duševní zdraví lidí.“, konstatují ve zprávě vědci, kteří jsou pod uvedenou studií podepsáni.