Počátky kontroly užitkovosti masného skotu
12.05.2020, Kamil Malát |
Cílevědomá kontrola užitkovosti masných plemen skotu (KUMP) má svůj počátek těsně po založení Českého svazu chovatelů masného skotu v roce 1990. V té době byla zformována základní pravidla a ukazatele, které se u masného skotu sledují a vyhodnocují a ty byly zahrnuty do první verze metodiky KUMP. O rok později byl spuštěn první počítačový program na vedení KUMP. Průkopníkem v této oblasti byl Ing. Josef Dufka, který se systematickým sběrem dat z chovu masného skotu zabýval nejenom za jeho porevolučního působení u svazu, ale ještě za hlubokého socialismu.
V našem archivu se dochovaly jeho poznámky a dokumenty a to nejenom za doby jeho práce u ČSCHMS v pozici prvního předsedy svazu a inspektora kontroly užitkovosti, ale i písemnosti, které si vedl v časech minulého režimu. V březnovém článku našeho ohlédnutí do historie jsme vás seznámili s jeho velmi odvážným referátem na téma transformace chovu skotu směrem ke specializaci ve smyslu chovu masných plemen, který sepsal pro mezinárodní sympozium Progres v chovu skotu, které se konalo v září 1989 v JZD Slušovice, nyní s pomocí jeho poznámek podrobněji zmapujeme jeho práci související s vyhodnocováním chovatelských ukazatelů.
Je všeobecně známo, že Josef Dufka měl jako hlavní zootechnik tehdejších státních statků Tachov na starosti herefordské stádo, které bylo do Československa dovezeno v sedmdesátých letech minulého století. Jeho cílem bylo vybudovat chov, který bude fungovat na podobných principech a bude dosahovat výsledků jako v zemi původu. Zkušenosti ani know-how však s dovezenými zvířaty nikdo nepřivezl, musel si proto na většinu věcí přijít sám či si je složitě nastudovat. Aby nebyla jeho chovatelská rozhodnutí činěna bezmyšlenkovitě a měl je podložené, vedl si od počátku detailní přehled podle jednotlivých středisek, kam si dlouhé roky po měsících zapisoval nejdůležitější chovatelské údaje v podobě hmotností, stáří, přírůstků a počtů odstavených telat. To vše pak ještě dále analyzoval v detailních rozborech. To mu pomáhalo lépe reagovat na problémy, se kterými se zejména v počátcích chovu potýkal a které ho velmi tížily, ať to byly vysoké úhyny či ne zcela uspokojivé přírůstky. Nikdo v té době tady neznal pastevní odchov masného skotu ani principy sezónnosti telení. Z jednoho z přehledů je patrné, jak se mu dařilo i dobu telení postupně stlačovat ze sedmi měsíců na tři (leden až březen).
Z jeho tabulek, které obsahují data od roku 1975 až do roku 1991, můžeme vidět, jak se mu postupně dařilo chov zlepšovat. Zatímco na počátku dosahoval u zvířat průměrného přírůstku 0,54 kg/den, v závěru to bylo již okolo 0,9 kg/den. To se logicky projevilo i na vyšších odstavových hmotnostech telat, která se ze 126 kg dostala na nějakých 230 kg. Obdobně se mu dařilo cílevědomou prací zvyšovat počet odchovaných telat.
Se svými poznatky o chovatelských zkušenostech s masným skotem se poprvé detailněji podělil se čtenáři časopisu Náš Chov v roce 1987 v článku s názvem "Zkušenosti s chovem skotu masného užitkového typu". Ten lze dohledat i v archivu vydavatelství Profipress, ale na stránkách svazového zpravodaje, kde jsme ho v březnovém čísle letos v plném znění přetiskli. Nyní připojujeme tyto výsledky ve formě dobového dokumentu sestaveného z poznámek Ing. Dufky (viz soubor níže).
Jakkoliv se z dnešního pohledu zdají i přes postupně zlepšující se trend dosahované výsledky nízké, je třeba je vnímat optikou velmi omezených možností tehdejší doby a také genetického založení stáda, se kterým musel Josef Dufka pracovat, kdy nebyla dovezena nejlepší zvířata, spíše naopak. O možnosti zlepšit genetické parametry zvířat nákupem kvalitního nepříbuzného býka si mohl nechat zdát, o dovozu inseminačních dávek ani nemluvě. Vezmeme-li v potaz všechna tato úskalí a limitující faktory, kdy musel doslova vařit z vody, zaslouží si pokrok, kterého dosáhl, jen slova úcty a respektu.
*******************************************************************************
Související články:
• Svaz slaví třicet let fungování
• Kojná kráva s teletem – nejideálnější zvíře pro pastvu
• Smuteční oznámení o úmrtí Josefa Dufky
Ing. Josef Dufka (vpravo) při odborné diskuzi s Ing. Janem Štráfeldou na dobovém snímku z roku 1981 (foto: archiv ČMSCH, a.s.):
Připojený soubor:
V našem archivu se dochovaly jeho poznámky a dokumenty a to nejenom za doby jeho práce u ČSCHMS v pozici prvního předsedy svazu a inspektora kontroly užitkovosti, ale i písemnosti, které si vedl v časech minulého režimu. V březnovém článku našeho ohlédnutí do historie jsme vás seznámili s jeho velmi odvážným referátem na téma transformace chovu skotu směrem ke specializaci ve smyslu chovu masných plemen, který sepsal pro mezinárodní sympozium Progres v chovu skotu, které se konalo v září 1989 v JZD Slušovice, nyní s pomocí jeho poznámek podrobněji zmapujeme jeho práci související s vyhodnocováním chovatelských ukazatelů.
Je všeobecně známo, že Josef Dufka měl jako hlavní zootechnik tehdejších státních statků Tachov na starosti herefordské stádo, které bylo do Československa dovezeno v sedmdesátých letech minulého století. Jeho cílem bylo vybudovat chov, který bude fungovat na podobných principech a bude dosahovat výsledků jako v zemi původu. Zkušenosti ani know-how však s dovezenými zvířaty nikdo nepřivezl, musel si proto na většinu věcí přijít sám či si je složitě nastudovat. Aby nebyla jeho chovatelská rozhodnutí činěna bezmyšlenkovitě a měl je podložené, vedl si od počátku detailní přehled podle jednotlivých středisek, kam si dlouhé roky po měsících zapisoval nejdůležitější chovatelské údaje v podobě hmotností, stáří, přírůstků a počtů odstavených telat. To vše pak ještě dále analyzoval v detailních rozborech. To mu pomáhalo lépe reagovat na problémy, se kterými se zejména v počátcích chovu potýkal a které ho velmi tížily, ať to byly vysoké úhyny či ne zcela uspokojivé přírůstky. Nikdo v té době tady neznal pastevní odchov masného skotu ani principy sezónnosti telení. Z jednoho z přehledů je patrné, jak se mu dařilo i dobu telení postupně stlačovat ze sedmi měsíců na tři (leden až březen).
Z jeho tabulek, které obsahují data od roku 1975 až do roku 1991, můžeme vidět, jak se mu postupně dařilo chov zlepšovat. Zatímco na počátku dosahoval u zvířat průměrného přírůstku 0,54 kg/den, v závěru to bylo již okolo 0,9 kg/den. To se logicky projevilo i na vyšších odstavových hmotnostech telat, která se ze 126 kg dostala na nějakých 230 kg. Obdobně se mu dařilo cílevědomou prací zvyšovat počet odchovaných telat.
Se svými poznatky o chovatelských zkušenostech s masným skotem se poprvé detailněji podělil se čtenáři časopisu Náš Chov v roce 1987 v článku s názvem "Zkušenosti s chovem skotu masného užitkového typu". Ten lze dohledat i v archivu vydavatelství Profipress, ale na stránkách svazového zpravodaje, kde jsme ho v březnovém čísle letos v plném znění přetiskli. Nyní připojujeme tyto výsledky ve formě dobového dokumentu sestaveného z poznámek Ing. Dufky (viz soubor níže).
Jakkoliv se z dnešního pohledu zdají i přes postupně zlepšující se trend dosahované výsledky nízké, je třeba je vnímat optikou velmi omezených možností tehdejší doby a také genetického založení stáda, se kterým musel Josef Dufka pracovat, kdy nebyla dovezena nejlepší zvířata, spíše naopak. O možnosti zlepšit genetické parametry zvířat nákupem kvalitního nepříbuzného býka si mohl nechat zdát, o dovozu inseminačních dávek ani nemluvě. Vezmeme-li v potaz všechna tato úskalí a limitující faktory, kdy musel doslova vařit z vody, zaslouží si pokrok, kterého dosáhl, jen slova úcty a respektu.
*******************************************************************************
Související články:
• Svaz slaví třicet let fungování
• Kojná kráva s teletem – nejideálnější zvíře pro pastvu
• Smuteční oznámení o úmrtí Josefa Dufky
Ing. Josef Dufka (vpravo) při odborné diskuzi s Ing. Janem Štráfeldou na dobovém snímku z roku 1981 (foto: archiv ČMSCH, a.s.):
Připojený soubor:
|