Oči nakreslené na kravské zádi odpuzují predátory
13.08.2020, Kamil Malát |
Čtyřletý výzkum provedený u několika stád skotu v severní Botswaně ukazuje, že dobytek pomalovaný barvou jednoduchými obrázky, jako jsou zejména nákresy očí, je mnohem méně často cílem velkých afrických šelem. Vědci si od tohoto zjištění slibují, že by to mohlo pomoci snížit ztráty hospodářských zvířat domorodců, kteří by pak neměli důvod ohrožené predátory sami lovit. Výsledky studie afričtí odborníci publikovali v odborném časopise Nature (studie zde). O tom, zda by to fungovalo i v evropských podmínkách k zamezení útoků vlků či rysů můžeme do doby, než to někdo vyzkouší, jen spekulovat.
Vědci pomalovali očima 683 krav ze 14 stád a během čtyř let, během nichž studie probíhala, predátoři nestrhli ani jedinou z nich. Z podobně velké kontrolní skupiny krav bez označení za stejnou dobu šelmy ulovily patnáct zvířat a z krav označených jen křížky pod drápy lvů a levhartů zemřela jen čtyři zvířata. Podle vědců to naznačuje, že cokoliv nového, co predátoři neznají, má šanci je znervóznit natolik, že si vyberou jiný cíl. Tato metoda by mohla levně a přitom účinně pomoci ochránit volně se pasoucí dobytek. Projekt "eye-cow" je výsledkem spolupráce mezi Taronga Conservation Society Austrálie, UNSW Science a Botswana Predator Conservation.
Podrobnosti lze nalézt nejenom ve vlastní studii publikované v časopise Nature, ale i ve videích, která rovněž obsahují ukázky, jak kresby na zvířata účinně nanést. Pokud by někdo z českých chovatelů chtěl tuto metodu ochrany vyzkoušet, přikládáme níže ke stažení také návod na vytvoření šablony pro výrobu falešných očí. :-)
Aplikovaná strategie se uplatňuje u řady živočišných druhů, která si vyvinula na těle falešné oči – nejznámější je to u hmyzu, kde takto fungují například pestrá křídla motýlů. Matou tak predátory, jimž takto vysílají falešné signály, které zhoršují úspěšnost lovu. U savců se ale nic takového přirozeně nevyskytuje a věda nemá ani důkazy, že by u nich takový mechanismus existoval někdy v minulosti.
Jediným savcem, který něco jako falešné oči využívá, je člověk. Na východě Bangladéše a východě Indie používají lesní dělníci i někteří zemědělci masky s podobou lidského obličeje, které mají připevněné na zadní části hlavy. Vychází to z přesvědčení, že tygři útočí na svou kořist jen zezadu – není to sice ověřené žádnými rozsáhlejšími studiemi, ale místní na efektivitu tohoto triku nedají dopustit.
zdroj: Botswana Predator Conservation, ČT24, Nature
Přiložený soubor:
Vědci pomalovali očima 683 krav ze 14 stád a během čtyř let, během nichž studie probíhala, predátoři nestrhli ani jedinou z nich. Z podobně velké kontrolní skupiny krav bez označení za stejnou dobu šelmy ulovily patnáct zvířat a z krav označených jen křížky pod drápy lvů a levhartů zemřela jen čtyři zvířata. Podle vědců to naznačuje, že cokoliv nového, co predátoři neznají, má šanci je znervóznit natolik, že si vyberou jiný cíl. Tato metoda by mohla levně a přitom účinně pomoci ochránit volně se pasoucí dobytek. Projekt "eye-cow" je výsledkem spolupráce mezi Taronga Conservation Society Austrálie, UNSW Science a Botswana Predator Conservation.
Podrobnosti lze nalézt nejenom ve vlastní studii publikované v časopise Nature, ale i ve videích, která rovněž obsahují ukázky, jak kresby na zvířata účinně nanést. Pokud by někdo z českých chovatelů chtěl tuto metodu ochrany vyzkoušet, přikládáme níže ke stažení také návod na vytvoření šablony pro výrobu falešných očí. :-)
Aplikovaná strategie se uplatňuje u řady živočišných druhů, která si vyvinula na těle falešné oči – nejznámější je to u hmyzu, kde takto fungují například pestrá křídla motýlů. Matou tak predátory, jimž takto vysílají falešné signály, které zhoršují úspěšnost lovu. U savců se ale nic takového přirozeně nevyskytuje a věda nemá ani důkazy, že by u nich takový mechanismus existoval někdy v minulosti.
Jediným savcem, který něco jako falešné oči využívá, je člověk. Na východě Bangladéše a východě Indie používají lesní dělníci i někteří zemědělci masky s podobou lidského obličeje, které mají připevněné na zadní části hlavy. Vychází to z přesvědčení, že tygři útočí na svou kořist jen zezadu – není to sice ověřené žádnými rozsáhlejšími studiemi, ale místní na efektivitu tohoto triku nedají dopustit.
zdroj: Botswana Predator Conservation, ČT24, Nature
Přiložený soubor:
|