Běžný prodej kultivovaného „masa“ je v nedohlednu
01.02.2022, Kamil Malát |
Výzva v podobě výroby cenově dostupného kultivovaného (uměle vyrobeného) masa je tak velká, že by se k jeho masivní výrobě neměl svět v příštích desetiletích upínat a spoléhat na něj jako alternativu, která postupně bude nahrazovat klasické maso. Uvádí americký vědecký novinář Joe Fassler v rozsáhlém článku publikovaném v americkém magazínu The Counter (původní text zde). Kultivované maso podle Fasslera ještě hodně dlouho nebude ekonomicky konkurenceschopné, pokud je jeho výroba v masovém měřítku vůbec technicky proveditelná.
Výpočty ukazují, že i v těch nejoptimističtějších modelech zůstane kultivované maso mnohem dražší než maso skutečné. Pokud má kultivovaný protein tvořit do roku 2030 byť jen 10 procent celosvětové nabídky masa, je potřeba existence 4000 továren, což by si vyžádalo náklady ve výši zhruba 400 milionů eur na továrnu.
V této hypotetické situaci by odhadovaná nákladová cena činila 34 eur za kilogram kultivovaného masa „hamburgerové kvality“. Z 34 eur za kilo mletého masa se však rychle stane 90 eur v obchodě a 200 eur v restauraci.
Kromě nákladů na výrobu ve spojení s elektrickou energií existují další výzvy. Například to, že kultivované maso musí být potravinově nezávadné. Výroba kultivovaného masa bude muset probíhat na sterilních místech, kde prakticky nehrozí kontaminace bakteriemi a viry. Živočišné buňky rostou tak pomalu, že pokud bakterie vstoupí do kultury, rychle se z ní stane bakteriální kultura, což okamžitě znehodnotí finální produkt.
Dalším faktorem je, že kultivované buňky, stejně jako ostatní živá zvířata, potřebují aminokyseliny, aby prosperovaly. Podle výpočtů náklady na samotné aminokyseliny vyjdou na asi 16 eur za kilo vyrobeného masa. Kromě toho je celosvětová produkce jednotlivých aminokyselin v současnosti příliš nízká na to, aby podporovala produkci kultivovaného masa, a to i ve skromném měřítku.
Možností by mohlo být použití aminokyselin ze sóji, to ale zatím není připraveno pro praktické použití. Stručně řečeno, výzvy dostupné a velkovýroby kultivovaného masa jsou tak velké, že svět nemůže na tento produkt v příštích desetiletích spoléhat, míní Fraser.
Výpočty ukazují, že i v těch nejoptimističtějších modelech zůstane kultivované maso mnohem dražší než maso skutečné. Pokud má kultivovaný protein tvořit do roku 2030 byť jen 10 procent celosvětové nabídky masa, je potřeba existence 4000 továren, což by si vyžádalo náklady ve výši zhruba 400 milionů eur na továrnu.
V této hypotetické situaci by odhadovaná nákladová cena činila 34 eur za kilogram kultivovaného masa „hamburgerové kvality“. Z 34 eur za kilo mletého masa se však rychle stane 90 eur v obchodě a 200 eur v restauraci.
Kromě nákladů na výrobu ve spojení s elektrickou energií existují další výzvy. Například to, že kultivované maso musí být potravinově nezávadné. Výroba kultivovaného masa bude muset probíhat na sterilních místech, kde prakticky nehrozí kontaminace bakteriemi a viry. Živočišné buňky rostou tak pomalu, že pokud bakterie vstoupí do kultury, rychle se z ní stane bakteriální kultura, což okamžitě znehodnotí finální produkt.
Dalším faktorem je, že kultivované buňky, stejně jako ostatní živá zvířata, potřebují aminokyseliny, aby prosperovaly. Podle výpočtů náklady na samotné aminokyseliny vyjdou na asi 16 eur za kilo vyrobeného masa. Kromě toho je celosvětová produkce jednotlivých aminokyselin v současnosti příliš nízká na to, aby podporovala produkci kultivovaného masa, a to i ve skromném měřítku.
Možností by mohlo být použití aminokyselin ze sóji, to ale zatím není připraveno pro praktické použití. Stručně řečeno, výzvy dostupné a velkovýroby kultivovaného masa jsou tak velké, že svět nemůže na tento produkt v příštích desetiletích spoléhat, míní Fraser.