Zákaz vakcinace proti IBR
05.10.2022, Kamil Malát |
Česká republika je státem prostým IBR, který je ve smyslu veterinárního zákona zařazený mezi nebezpečné nákazy. K udržení statusu je nezbytnou podmínkou zavedení zákazu očkování proto této nákaze. Ten musí být členským státem výslovně legislativně ukotven prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy. Proto Ministerstvo zemědělství aktuálně dalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o nákazách a nemocech přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, kde se právě zákaz očkování zvířat proti infekční rinotracheitidě skotu (IBR, IBR/IPV) od 1. ledna 2023 zavádí.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění, obsahuje požadavky, jejichž splnění je nutné pro udělení statusu území prostého nákazy členskému státu nebo oblasti a také pro udržení tohoto statusu.
Kapitola 2 části IV přílohy IV nařízení (EU) 2020/689 obsahuje tyto podmínky pro IBR. V souladu s oddílem 1 této kapitoly nařízení může být status území prostého IBR, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, udělen členskému státu pouze tehdy, pokud
a) bylo pro chovaná zvířata z řad skotu zakázáno očkování proti IBR a
b) alespoň 99,8 % zařízení, která představují alespoň 99,9 % příslušné populace skotu, je prostých IBR.
Oddíl 2 pak stanoví podmínky pro udržení statusu území prostého IBR. Jednou z nich je zachování zákazu očkování proti IBR; nařízení dále stanoví podmínky, při jejichž splnění může být očkování příslušným orgánem výjimečně povoleno v ohnisku nákazy za podmínek stanovených nařízením (EU) 2020/689. To by v České republice bylo provedeno prostřednictvím nařízených opatření k tlumení nákaz (mimořádných veterinárních opatření).
Hlavním principem navrhované právní úpravy je implementace předpisů EU – nařízení (EU) 2016/429 a nařízení Komise vydaných na jeho základě – do právního řádu České republiky a dosažení souladu se změnami provedenými novelou veterinárního zákona. Z těchto skutečností také vyplývá nezbytnost provedení navrhovaných úprav.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění, obsahuje požadavky, jejichž splnění je nutné pro udělení statusu území prostého nákazy členskému státu nebo oblasti a také pro udržení tohoto statusu.
Kapitola 2 části IV přílohy IV nařízení (EU) 2020/689 obsahuje tyto podmínky pro IBR. V souladu s oddílem 1 této kapitoly nařízení může být status území prostého IBR, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, udělen členskému státu pouze tehdy, pokud
a) bylo pro chovaná zvířata z řad skotu zakázáno očkování proti IBR a
b) alespoň 99,8 % zařízení, která představují alespoň 99,9 % příslušné populace skotu, je prostých IBR.
Oddíl 2 pak stanoví podmínky pro udržení statusu území prostého IBR. Jednou z nich je zachování zákazu očkování proti IBR; nařízení dále stanoví podmínky, při jejichž splnění může být očkování příslušným orgánem výjimečně povoleno v ohnisku nákazy za podmínek stanovených nařízením (EU) 2020/689. To by v České republice bylo provedeno prostřednictvím nařízených opatření k tlumení nákaz (mimořádných veterinárních opatření).
Hlavním principem navrhované právní úpravy je implementace předpisů EU – nařízení (EU) 2016/429 a nařízení Komise vydaných na jeho základě – do právního řádu České republiky a dosažení souladu se změnami provedenými novelou veterinárního zákona. Z těchto skutečností také vyplývá nezbytnost provedení navrhovaných úprav.