Nové plemenné hodnoty pro lineární popis zevnějšku
13.01.2023, A. Birovaš, A. Notvoná |
Jak bylo avizováno od května loňského roku, lednové plemenné hodnoty pro zevnějšek u mladých zvířat (zvířata hodnocená do 720 dnů věku) jsou spočítány podle nových pravidel. První výpočet plemenných hodnot pro exteriér proběhl v roce 2011. Uplynula tedy dost dlouhá doba na to, abychom mohli některé věci udělat díky množství dat lépe. Změnil se i systém hodnocení zvířat, kdy v roce 2019 přešla všechna plemena na nové přepočtové tabulky pro hmotnost a výšku zvířat.
Co je v novém výpočtu jiné
První změnou je skladba vrstevníků, tedy skupiny zvířat, kteří se porovnávají mezi sebou ve stejných chovatelských podmínkách. Dříve byla tato skupina dána 25 ks. Nyní jsou za skupinu vrstevníků brána zvířata hodnocená na jednom chovu v jeden den. Tato úprava odpovídá více chovatelské praxi.
Další změnou je zahrnutí efektu hodnotitele do výpočtu. V předchozím výpočtu nebylo možné tento efekt začlenit. Jednalo se o začátky hodnocení a každý inspektor jezdil na svoje chovy. Tudíž se nedal rozdělit efekt chovu a hodnotitele. Jak šel čas, přišla přirozená obměna pracovníků. U některých chovatelů nyní hodnotí již třetí inspektor.
V neposlední řadě jsme do systému začlenili efekt trvalého prostředí jedince. Pro chovatele je tento efekt možná nepodstatný, ale opak je pravdou. Trvalé prostředí spojuje jednotlivé hodnocení u jednoho zvířete a dává jim opakovatelnost. Je to efekt negenetický, ale zohledňuje například nemoc zvířat nebo jiné „postižení“. Také zohledňuje to, že zvíře s výborným genetickým potenciálem, ale ne příliš ideálním průběhem růstu (nemoc, špatné výživné podmínky), nenaplní svůj potenciál => trvalé prostředí je nízké. Je potřeba připomenout, že ho lze určit pouze tehdy, když je zvíře hodnoceno více než jednou.
Z chovatelského pohledu asi největší a možná nejpříznivější změna je výpočet plemenných hodnot pro hmotnost a výšku zvířat ze skutečně naměřených hodnot. Tento krok byl nezbytný, protože se změnily přepočtové tabulky. Zvířata hodnocená 10 body pro hmotnost, jsou nyní hodnocena např. 8 body za stejnou hmotnost. Toto byl jeden z hlavních důvodů pro nový výpočet.
Změny pro chovatele
Vzhledem k tomu, že se jedná o kompletně NOVÝ výpočet, včetně stanovení nových genetických parametrů, nelze starý a nový výpočet mezi sebou přímo porovnávat. Přesto jsme porovnání mezi výpočty provedli. Korelace – tedy míra podobnosti – je kolem 65% (závisí na vlastnosti). To znamená, že zvířata průměrná či blízko průměru mají stejné hodnoty, ale liší se zvířata především nadprůměrná či podprůměrná. Změny jsou vysvětlitelné a korespondují s daty. Při konzultaci v rámci grémia rad PK se chovatelé shodli, že změny u zvířat, která zůstala na chovu byly především do plusových hodnot. Zatímco u zvířat, která v reprodukci ve stádě nepokračují (mínus varianty nebo prodaní býci v jiných chovatelských podmínkách – zde to není pravidlo) šly hodnoty dolů. Při přechodu jsme dbali na to, abychom výpočet otestovali. Rekapitulací čtyř po sobě jdoucích výpočtů zaručujeme jeho stabilitu. Lednový výpočet je dalším v řadě výpočtů a vykazuje vysokou návaznost (korelaci) k předchozím (výpočty jsou neveřejné, vše bylo podrobně prezentováno na grémiu Rad plemenných knih).
Co je v novém výpočtu jiné
První změnou je skladba vrstevníků, tedy skupiny zvířat, kteří se porovnávají mezi sebou ve stejných chovatelských podmínkách. Dříve byla tato skupina dána 25 ks. Nyní jsou za skupinu vrstevníků brána zvířata hodnocená na jednom chovu v jeden den. Tato úprava odpovídá více chovatelské praxi.
Další změnou je zahrnutí efektu hodnotitele do výpočtu. V předchozím výpočtu nebylo možné tento efekt začlenit. Jednalo se o začátky hodnocení a každý inspektor jezdil na svoje chovy. Tudíž se nedal rozdělit efekt chovu a hodnotitele. Jak šel čas, přišla přirozená obměna pracovníků. U některých chovatelů nyní hodnotí již třetí inspektor.
V neposlední řadě jsme do systému začlenili efekt trvalého prostředí jedince. Pro chovatele je tento efekt možná nepodstatný, ale opak je pravdou. Trvalé prostředí spojuje jednotlivé hodnocení u jednoho zvířete a dává jim opakovatelnost. Je to efekt negenetický, ale zohledňuje například nemoc zvířat nebo jiné „postižení“. Také zohledňuje to, že zvíře s výborným genetickým potenciálem, ale ne příliš ideálním průběhem růstu (nemoc, špatné výživné podmínky), nenaplní svůj potenciál => trvalé prostředí je nízké. Je potřeba připomenout, že ho lze určit pouze tehdy, když je zvíře hodnoceno více než jednou.
Z chovatelského pohledu asi největší a možná nejpříznivější změna je výpočet plemenných hodnot pro hmotnost a výšku zvířat ze skutečně naměřených hodnot. Tento krok byl nezbytný, protože se změnily přepočtové tabulky. Zvířata hodnocená 10 body pro hmotnost, jsou nyní hodnocena např. 8 body za stejnou hmotnost. Toto byl jeden z hlavních důvodů pro nový výpočet.
Změny pro chovatele
Vzhledem k tomu, že se jedná o kompletně NOVÝ výpočet, včetně stanovení nových genetických parametrů, nelze starý a nový výpočet mezi sebou přímo porovnávat. Přesto jsme porovnání mezi výpočty provedli. Korelace – tedy míra podobnosti – je kolem 65% (závisí na vlastnosti). To znamená, že zvířata průměrná či blízko průměru mají stejné hodnoty, ale liší se zvířata především nadprůměrná či podprůměrná. Změny jsou vysvětlitelné a korespondují s daty. Při konzultaci v rámci grémia rad PK se chovatelé shodli, že změny u zvířat, která zůstala na chovu byly především do plusových hodnot. Zatímco u zvířat, která v reprodukci ve stádě nepokračují (mínus varianty nebo prodaní býci v jiných chovatelských podmínkách – zde to není pravidlo) šly hodnoty dolů. Při přechodu jsme dbali na to, abychom výpočet otestovali. Rekapitulací čtyř po sobě jdoucích výpočtů zaručujeme jeho stabilitu. Lednový výpočet je dalším v řadě výpočtů a vykazuje vysokou návaznost (korelaci) k předchozím (výpočty jsou neveřejné, vše bylo podrobně prezentováno na grémiu Rad plemenných knih).