Česká verze English version Homepage Kontakty Plemenná kniha webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (614)
Legislativa (252)
Šlechtění (362)
Výběry býků (523)
Výstavy (442)
Zdraví (312)
Pozvánky (592)
Zajímavosti (368)
Ze svazu (705)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Plemenná kniha
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Jak rozpoznat příznaky slintavky a kulhavky

27.03.2025,  Kamil Malát  

Striktní dodržování zásad biologické ochrany, pravidelný monitoring zdravotního stavu zvířat a také okamžité ohlášení při podezření na výskyt slintavky a kulhavky v chovu jsou hlavními zbraněmi při eliminaci šíření této nebezpečné virové nákazy. Právě laxní přístup při prvotním zjištění příznaků SLAK ve Velké Británii vedl v roce 2001 ke katastrofě nebývalých rozměrů, při které bylo během půl roku trvajícího boje utraceno téměř 6 milionů kusů vnímavých zvířat a finanční škody se vyšplhaly ke 13 miliardám dolarů. Následující text shrnuje základní fakta o tom, jak se slintavka a kulhavka projevuje.

• Video jak rozpoznat příznaky SLAK u skotu najdete ZDE a ZDE
• Videozáznam z webináře ke SLAK včetně prezentace s detaily zásad biologické ochrany najdete ZDE (heslo pro otevření webináře je Slak.2025)

Klinické příznaky

Inkubační doba SLAK se pohybuje od 2 do 14 dní, přičemž u skotu je to nejčastěji 2–5 dní, u prasat 4–9 dní. Inkubační doby kolem 21 dnů a více jsou pozorovány v oblastech s endemickým výskytem SLAK nebo v místech, kde se vakcinuje proti SLAK. Morbidita (chorobnost) dosahuje u slintavky až 100 %. Mortalita (úmrtnost) při SLAK u dospělých jedinců skotu je nízká (do 5 %), avšak u selat a jehňat může dosáhnout až 75 %.

U skotu se v první fázi nemoci u zvířat vyvine horečka, která může dosahovat až 41 °C. Během několika hodin po infekci se začnou formovat vezikuly (puchýře) na sliznici v dutině ústní, na jazyku a mulci. Puchýře jsou pro zvířata velmi bolestivé a dochází k výraznému slinění (slinotok), zvířata odmítají přijímat potravu, skřípou zuby, jsou apatická a často ulehají. V případě pastevního chovu se v tuto chvíli nemocné kusy izolují od stáda. Ve stejnou dobu dochází k rapidnímu poklesu tvorby mléka u dojnic. Vezikuly se objevují i mezi prsty a na korunce paznehtu. Bolestivost lézí na paznehtu je příčinou kulhání a neochoty se pohybovat. Nemocné krávy mohou podupávat či vykopávat končetinami. Po dvou až třech dnech vezikuly praskají a na jejich místě se objevují afty s krvavou spodinou. Ty mohou v případě bakteriální infekce začít hnisat. Po 2 týdnech dochází k samouzdravení, nicméně nemoc může zanechat na zvířeti i trvalé následky, např. v podobě trvalého poklesu dojivosti a hmotnostního přírůstku. U telat může dojít v důsledku myokarditidy k náhlému úhynu.

Přenos

SLAK se přenáší přímým kontaktem s nemocným zvířetem a nepřímo přes kontaminované sekrety, exkrety, živé či neživé vektory (přenašeče) nebo vzduchem. Živé vektory mohou být všechna zvířata, včetně člověka, která přenášejí virus mechanicky, tzn. virus je ukryt v jejich nebo na povrchu jejich těla, aniž by se množil. Z epizootologického hlediska hrají významnou roli zejména ptáci, potulní psi a kočky. Volně žijící spárkatá zvěř sice představuje potenciální riziko pro chovaný dobytek, nicméně kupříkladu ve Velké Británii nebyl nikdy prokázán přenos SLAK z jelenovitých na domácí zvířata. Navíc se u jelenovitých neprokázalo dlouhodobější vylučování viru. Dalším významným přenašečem viru je člověk. Virus může lidem ulpívat na kůži (dlaně, za nehty), na oblečení nebo na botách. Rovněž vybavení farem (nářadí) kontaminované virem nebo kontaminovaná kola a podvozky aut se podílejí na přenosu SLAK. Vzduchem se SLAK přenáší ve formě aerosolu na vzdálenost až 60 km nad pevninou a až 300 km nad mořem. Přenos viru je samozřejmě velmi ovlivněn aktuálními klimatickými podmínkami.

Související články:

Výběry 2. turnusu proběhnou v krizovém režimu
Záznam z webináře ke slintavce a kulhavce
Požadavky na zpřísnění preventivních opatření na SLAK
Proč vakcinace není řešením situace kolem SLAK?
SLAK zasáhla další slovenský chov
Kvůli SLAK platí zákaz importu a exportu do a z ČR
Zásady biosekurity proti zavlečení SLAK
Závažné podezření na výskyt SLAK na Slovensku
Ohnisko slintavky a kulhavky v Maďarsku
V Maďarsku potvrzen výskyt slintavky a kulhavky
Aktuální informace k výskytu slintavky a kulhavky
Co je SLAK a jak se projevuje a přenáší
Ohnisko slintavky a kulhavky v německém Braniborsku
Slintavka a kulhavka na Balkáně
Slintavka a kulhavka v Bulharsku
Británii zasáhla slintavka

Příloha:

SLAK leták.pdf, 591 kB
Slintavka a kulhavka – informační leták SVS

Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WA.cz