Český svaz chovatelů masného skotu vznikl před dvaceti lety poněkud jinak, než ostatní svazy chovatelů. Dojná plemena skotu ale i chovatelé prasat a ovcí měli v roce 1990 jasnou strukturu chovů a plemen a příslušné chovatelské svazy vznikaly kromě snahy vlastních chovatelů také iniciativou "ze shora". Komplikovaně se tvořila organizační struktura, často v nesouladu mezi vůlí chovatelů a pracovníků plemenářských organizací a výzkumu.

Masná plemena skotu byla v roce 1990 reprezentována cca 2000 populací krav hereford a několika malými stády francouzských plemen, dovezených z Maďarska. Zatímco populace dojených krav se za minulých dvacet let chovu zredukovala na třetinu stavu z doby konce socializmu, masná plemena zažila převratný růst. Během uplynulého dvacetiletí se z původních několika tisíc masných krav stala populace 170 000 krav bez tržní produkce mléka. Tento mimořádný úspěch zastřešoval již v roce 1990 vzniklý Český svaz chovatelů masného skotu.

Svaz je unikátní v několika ohledech. Již od svého vzniku je nositelem a vykonavatelem všech plemenářských a šlechtitelských činností dle zákona 154/2000 Sb. Inspektoři svazu jsou zpravidla prvním poradcem začínajícího chovatele. Svaz pomocí svých vlastních zaměstnanců - inspektorů registruje zvířata a vede plemenné knihy. Ti samí inspektoři jako nezávislí pracovníci registrují snadnost porodů a váhu při narození. Osobně váží telata ve 120, 210 a 365 dnech. Provádějí taktéž hodnocení exteriéru. Inspektoři svazu zajišťují vážení býků na odchovnách a účastní se výběrů býků do odchovu jakož i jejich selekce do plemenitby. Svaz zajišťuje vedení 12 plemenných knih. Ve spolupráci s VUŽV Uhříněves a ČMSCH jsou vypočítávány plemenné hodnoty všech zjišťovaných užitkových vlastností. Český svaz chovatelů masného skotu tedy svými vlastními silami, téměř nezávisle na jiných organizacích, zajišťuje šlechtění všech masných plemen skotu od počátku až do konce.

Druhou unikátní vlastností svazu je neobyčejná svornost a porozumění mezi chovateli různých plemen. Ačkoli plemena masného skotu pokrývají celou škálu přírodních podmínek, také si mezi sebou konkurují. Přesto však masní chovatelé nalezli soulad. Společné zájmy zastřešuje svaz, který je také jediným funkčním právním subjektem. Problematiku plemen si řeší jednotlivé kluby, které jsou ve stanovování standardů a šlechtitelských cílů svého plemene, jakož i kritérií selekce. Kluby si volí svého předsedu, který je zároveň členem výboru ČSCHMS. Během dvaceti let historie svazu vznikly různé rozpory, včetně snahy komerčních plemenářských firem infiltrovat struktury svazu. Rovněž volby předsedů nebyly vždy snadné vzhledem k rotaci prezidentů klubů na této pozici. Vždy však svaz našel cestu nápravy a v roce 2010 stojí tváří v tvář zemědělské i průmyslové krizi pevný a otevřený novým výzvám dvacátého prvního století.

Historie vzniku a činnosti Českého svazu chovatelů masného skotu je poznamenána osobnostmi, které jí spoluvytvářely. Ti nejvýznačnější byli na společenském večeru dne 10.4. 2010 oceněni. Často se jednalo o zakládající členy svazu. Václav Cihla pracoval za socializmu jako hlavní zootechnik Státního statku Tochovice. Vlastní iniciativou prosadil využití tehdejších odchoven jalovic v Rožmitáte pod Třemšínem k chovu masného stáda hereford. Tomuto plemeni se věnoval ve stejné lokalitě i po privatizaci a ještě dnes jako důchodce obslouží početné stádo. Další oceněný Václav Wasserbauer poznamenal historii masného skotu jako zootechnik tehdejšího zemědělského družstva Měřín a dosud jsou pro něho masní býčci zdrojem obživy. Pracuje totiž na jejich exportu jako obchodní zástupce společnosti Bohemia Breeding. Prof. František Louda pomohl masným plemenům nejen díky dlouholeté pedagogické činnosti na dnešní české zemědělské univerzitě. Vážená profesorova osobnost měla významný vliv hned po roce 1990, kdy se rozhodovalo v předsednictvu tehdejší výběrové komise Ministerstva zemědělství o udělení oprávnění ke šlechtitelským činnostem pro svaz.

Ing. František Shrbený z Vojenských lesů a statků byl mezi těmi, kteří stáli u kolébky hereforda u nás hned po jeho dovozu v roce 1974. Ač senior v důchodu, účastní se chovatelského dění a potkáváme ho na aukcích plemenných býků, kde přeje jak herefordům, tak masným simentálům. Ing. Václav Suchan pomohl masným plemenům svou prací na tehdejší vysoké škole zemědělské v Suchdole. Vybaven francouzštinou, zorganizoval konferenci za účasti reprezentantů rozhodujících chovatelských organizací ze zemí původu významných masných plemen a tím otevřel bránu informacím a kontaktům pro naše chovatele a odborníky. Následně pracoval pro svaz jako jeho ředitel.

Karel Šeba je znám širokému okruhu chovatelů masného skotu. Původní profesí severočeský plemenář byl získán pro spolupráci se svazem hned po roce 1990. Společně s Josefem Dufkou podchytili databázi masných krav a Karel Šeba se významně zasloužil o její počítačové zpracování a další rozvoj až do dnešní podoby. Pro svaz pracoval později i profesionálně jako ředitel. Po svém návratu k chovatelství milovaného plemene Blond d'Aquitaine v chovu Vědlice zastával pozici předsedy svazu a dodnes je aktivním členem výboru svazu. Bez Karla Šeby si lze těžko představit svaz v dnešní úspěšné podobě.

Další oceněný, ing. Jan Chroust je rovněž mužem, který plemeno Blond d'Aquitaine v Čechách zaváděl. Jeho rodinná farma v Jimramovských Pavlovicích je vzorovou ukázkou chovu masného skotu v podmínkách vysočiny. Jedná se o zemský chov s významnou mnohaletou produkcí plemenných býků do přirozené plemenitby i inseminace.

Ing. Jan Štráfelda patří k pionýrům masných plemen od roku 1978. Tehdy pomáhal Josefovi Dufkovi jako plemenářský elév zavést pořádek do plemenitby dovezených herefordů. Pod záštitou Státního plemenářského podniku a následně Vědecko technické společnosti byl položen systém plemenitby, včetně odchovny býků v Javorné na Klatovsku. Po roce 1990 spoluzakládal svaz a nezištně pracoval jako jeho první neplacený tajemník. I tehdy v synergii s Josefem Dufkou pomohl svazu rozvinout jeho organizační strukturu, získat oprávnění k plemenářským činnostem a pomocí přednášek a publikací propagovat chov masných plemen. Jan Štráfelda patří k zakladatelům chovu plemene Charolais. V současné době jeho firma Natural chová 35 býků masných plemen českého původu na inseminační stanici a je velkým exportérem jejich dávek.

Ing. Jaroslav Burda se věnoval výzkumu chovu krav bez tržní produkce mléka již před rokem 1990 v Uhříněvsi. Po změně politického systému se zapojil do práce svazu publikačně, metodicky, prací ve výboru a i podnikatelsky. Jeho společnost Bursia podpořila významně dovozy jalovic vznik všech francouzských masných plemen i jejich rozvoj cestou importu nejkvalitnějších inseminačních dávek.

Ing. Zdena Procházková je nesmazatelně spjata s historií svazu. Stala se na mnoho let tajemnicí svazu, která byla ochotna pro věc chovatelů masného skotu obětovat maximum. Byla organizační duší svazu v době, kdy se jeho struktura teprve utvářela a kdy pracovala významně nad rámec svých povinností. V současné době Zdena Procházková pracuje na Ministerstvu zemědělství a chovatelé masného skotu jsou u ní vždy vítání s její radou i účinnou pomocí.

Ing. František Skořepa patřil také k plemenářům, kteří už před rokem 1990 podlehli kouzlu masného skotu. Byl členem odborné skupiny ČSVTS a hned po založení svazu mu věnoval své síly a schopnosti. Právě on byl autorem prvních standardů plemen, šlechtitelských cílů, programů a plemenářských metodik. Vykonával ve svazu léta inspektorskou činnost a pomáhal propagaci plemen na výstavách. I po svém odchodu do důchodu dokáže upozornit, co ještě nabylo doděláno a kudy by se měla činnost svazu dále ubírat.

Ing. Miroslav Vráblík je spjat s historií plemene Aberden Angus v Čechách. Společně s dalším, in memoriam oceněným MVDr. Milošem Menhartem dokázali přenést z Kanady nejen špičkovou genetiku v podobě importovaných jalovic ale i know-how jejich chovu a managementu. Jako jediné plemeno dotáhli produkci nejen do podoby prodeje plemenných zvířat a zástavu, ale přímo na talíř v podobě vyzrálého anguského masa a výrobků z něj. Miroslav Vráblík byl dlouholetým předsedou angusů a v současné době je podruhé předsedou svazu.

Nejvyššího ocenění si zaslouží ing. Josef Dufka. Jako zootechnik tehdejšího státního statku Tachov se stal chovatelem stáda herefordek už v roce 1974. Byl mezi prvními, kteří se učili metodou pokusu a omylu chovat krávy bez tržní produkce mléka. Nejen že tento dosud neznámý obor perfektně zvládl, ale své zkušenosti šířil dál. Tak se stalo, že po roce 1990 jsme jako jeden z mála středoevropských států měli skupinu zootechniků znalých věci. Jak Josef Dufka říká: „Na herefordu jsme se to naučili a byli jsme připraveni i na nová výkonná plemena“. Josef Dufka byl tím srdcem a motorem skupiny nadšenců pro masný skot při ČSVTS. On podpořil plemenářský program hereforda, který garantoval alespoň nějaký šlechtitelský pokrok i v době socializmu a zajišťoval produkci nepříbuzných býků. Po roce 1990 se Josef Dufka vrhnul neúnavně do podpory chovu masných plemen skotu. Spoluzaložil svaz, stal se jeho prvním inspektorem a zaváděl ve stádech kontrolu užitkovosti a sběr dat. Jako první předseda svazu svojí vysokou profesní a lidskou autoritou zaštítil svaz v době jeho vzniku a prvotního rozvoje. Nezapomenutelná je jeho činnost propagátorská a přednášková. Celá nová generace českých masných chovatelů má v Josefovi svého učitele. Dufkova autorita, při jeho neobyčejné osobní skromnosti a pracovitosti dokázala přesvědčit už tehdejšího ministra zemědělství Luxe a systém dotací masných krav byl zaveden dávno před vstupem do EU. I po odchodu do důchodu, omezován zdravotně, Josef Dufka chová deset masných krav a radí a pomáhá svému synovi Jiřímu jako pokračovateli a chovateli masných krav. Salut Josefe Dufko!