Američané se v poslední době vrací k masu bizonů, které jejich předci téměř vyhubili. Považují je za méně tučnou alternativu k hovězímu. Vyšší poptávka po bizoním mase se již projevila v cenách. Za uplynulé dva roky vzrostly o dvě pětiny, uvedla televizní stanice NBC News. Jedněmi z farmářů, kteří vydělávají na současném prudkém růstu zájmu o bizoní maso, jsou Karen a Marty Bredthauerovi z Oklahomy. Zvířata začali chovat již před 15 lety. Teprve v poslední době ale poptávka roste tak, že ji ani nedokážou uspokojit.

"Je to povzbuzující, jsme ale omezení tím, kolik dokážeme vyrobit. Neradi pak lidem říkáme, že už žádné maso nemáme," podotýká Karen. Dodává, že v poslední době dodali maso například do Kalifornie, Nového Mexika či na Floridu, což bylo v předchozích letech něco nemyslitelného.

Bizoní maso je podle Karen zdravější. "Je přirozeně libovější. Není tak prorostlé tukem jako hovězí. Navíc do něj nedáváme antibiotika nebo hormony a další růstové stimulanty," uvedla farmářka.

Podle jejího kolegy Davea Dirkse se na vzrůstající oblibě bizoního masa ve Spojených státech podepsala také celonárodní marketingová kampaň. Kdysi se toto maso propagovalo jen v turistických lokalitách. "Najednou je ho málo a když si člověk chce pořídit zvířata, čekají ho dramatické dražby," řekl.

Podle šéfa národní asociace chovatelů bizonů Davea Cartera zaznamenalo loni odvětví jeden z nejlepších roků v historii. Farmáři díky rostoucím cenám bizoního masa rozšiřují svá stáda a vyhlídky do dalších let jsou kladné.

Vzhledem k tomu, že ale zvířata pěstují přirozeným způsobem a nepoužívají růstové prostředky, nějakou dobu potrvá, než nabídka dohoní poptávku, podotkl Carter.

zdroj: Lidové noviny

*******************************************************************************

Bizon americký a jeho vybití za účelem vyhladovění indiánů

Údajně prvním bílým mužem, který spatřil bizony, byl britský námořník, který v roce 1612 plul ve svém člunu po řece Potomack. Obrovská stáda pasoucích se bizonů, které tam viděl, ho uvedla v úžas. Pozdější cestovatelé napsali, že stádo mohlo zabírat území 40km široké a 80 dlouhé. Zdůrazňovali přátelskou povahu těchto zvířat, ač ohromní a silní (dospělí bizoni váží až 1200kg) ustoupili slabším, a člověk, který se ocitl uprostřed stáda, měl plnou naději, že se dostane ven živý a zdravý. Později se odhadovalo, že na pláních Severní Ameriky žilo několik miliónů bizonů.Potom začalo osídlování těchto oblastí. Každý, kdo uměl jezdit na koni a zacházet se zbraní, jel lovit bizony.

Do roku 1801 nezůstal na prériích jediný bizon. O 32 let později by jste nenašli bizona v celé východní části země, od New Yorku k Mississippi. Ale bizoni stále žili na západě. Podle přibližných odhadů jich bylo kolem 60 milionů. A tak na ně armáda lovců zaútočila tam. Bizoni nebyli pouze loveni, byli hubeni z politických důvodů za účelem vyhladovění indiánů a jejich následné porážky a zotročení. Bizoni se potulovali po prériích a kočovné indiánské kmeny sledovaly jejich stopy. Bizoni byli hlavním zdrojem v životě Indiánů- Indiáni jedli jejich maso, dělali si oblečení a boty z jejich kůže, kůži dále používali na své stany, lůžkoviny a vypínali ji v dřevěných rámech na stavbu lehkých, snadno ovladatelných člunů- kánoí. Z jejich šlach vyráběli tětivy a lasa a z jejich kostí tvořily rozmanité nástroje, od jehel po kladiva, jejich rohy se měnily na kuchyňské náčiní a rukojeti nožů.

Přirozeně, Indiáni lovili bizony. Ale zabili jen tolik zvířat, kolik jejich kmen potřeboval k přežití. Na druhé straně zachraňovali bizoní telátka před kojoty. Odhaduje se, že v té době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, žilo na bizoních teritoriích sto tisíc lidí, kteří je lovili. To ale nezpůsobilo snížení jejich počtu. Bizoni dávali Indiánům najíst, oblékali je a tím pomáhali těmto hrdým a svobodným lidem zůstat nezávislými na nově příchozích lidech s bílou pletí. A tak bílí muži zjistili, že si nedokáží Indiány podmanit. Začali křížová tažení proti bizonům. Speciální oddíly vojáků a dobrovolníků vybavených vojenskou municí zahájily plánovaný útok na stáda. Sledovali bizoní stopy, zanechávajíc za sebou po celé délce nespočetná mrtvá těla bizonů. Nebyli schopni použít dokonce malou část své trofeje, a také nechtěli. Jejich úkolem bylo odsoudit Indiány k hladovění, a v tom byli úspěšní. Hrdí Siuxové a další kmeny, připravení o prostředky své obživy, začali umírat hladem a zimou. Zatímco na severu hubili vojáci a lovci bizony proto, aby srazili Indiány na kolena, dále na jihu byli utráceni za jiným účelem.

Zabíjení se stávalo atrakcí, zvláště když pro ně neznamenalo žádné nebezpečí. Mírná a plachá zvířata, přes všechnu jejich obrovskou sílu, se nikdy nepokusila o protiútok. Pod sprškou střel se pouze snažili dostat pryč tak rychle, jak to bylo možné, ale jejich velký počet jim znemožňoval útěk a často prostě v hrůze pobíhali na jednom a témže místě. Často se stávalo, že se z několika tisíců zabitých bizonů vzalo jen několik kusů na jídlo. Někdy se vrahové spokojili s vyříznutím jejich jazyka. Pláně Severní Ameriky od Erijského jezera k Texasu byly poskvrněny spoustou bílých kostí. Nově otevřená pacifická železnice inzerovala úžasné možnosti lovu- mohli jste zabíjet bizony bez opuštění železničního vagónu- přímo z okna!

foto: "Hrdinní lovci" s lebkami

Inzeráty nelhaly. Důvěřivá zvířata se dál pásla blízko železničních kolejí. Přibližujíc se k mírumilovnému pasoucímu se stádu, strojvůdce zpomalil, z oken, plošin a střech se spustila palba. Potom vlak pokračoval v cestě zanechávajíc za sebou stovky mrtvých zvířat. Nikdo nepotřeboval jejich maso nebo jejich kůži, všichni cestující chtěli jen vzrušení ze zabíjení. Zanedlouho se hodnota bizoní kůže promítla na peníze- není divu, že jim Indiáni přikládali význam- a nová vlna zabíjení bizonů začala. V jedné lovecké sezóně (2 nebo 3 měsíce) bylo jen ve státě Kansas zabito více než 200tisíc bizonů. Celkem bylo mezi lety 1870 a 1875 zabito každoročně kolem 2,5 miliónů bizonů. Nákladní vlaky napěchované bizoními kůžemi ujížděly po nové železnici. Kůže byly skoupeny jednou společností. Jiná zpracovávala kosti na umělá hnojiva a černé barvivo. Pokud jde o dva roky, kdy se získávaly bizoní kosti- dosáhlo se 8,5 miliónů kg. Po několika letech nevybíravého krveprolití, vybíjení, bizoni téměř zmizeli z planin Severní Ameriky. Jen v letech 1860 -1880, tedy za dvacet let vystříleli 30 milionů bizonů... Zbylo tehdy jen pár stovek kusů. Celkem za 50 let zničili Američané jen v západní části Ameriky populaci 60 miliónů bizonů!

zdroj: www.energytalisman.eu