Schmallenbergský vir - současnost a budoucnost
05.04.2012, Kamil Malát |
Od loňského listopadu se západní Evropu šíří nové onemocnění přežvýkavců způsobeném tzv. Schmallenbergským virem. K dnešnímu dni se vir objevil již na téměř 2500 farmách napříč téměř celou západní Evropou. I přesto, že o něm zřejmě slyšel či četl již každý chovatel (např. i prostřednictvím našeho webu), přinášíme souhrnné informace mapující současný stav a rovněž i výhled a prognózy spojené s jeho šířením a eliminací.
Napadané druhy: přežvýkavci - ovce, kozy, skot, bizoni, jelenovití. Nejsou žádné poznatky o vlivu na exotické přežvýkavce (velbloudi, lamy).
Počty případů: dosud zjištěn výskyt u 1910 stád ovcí, 393 stád skotu, 56 stád koz. Celkem tedy 2359 stád přežvýkavců (stav k 31.3.2012).
Symptomy: projevy u dospělého skotu – horečka, průjem, pokles mléčné užitkovosti. Viremie je velmi krátká, méně než 6 dnů. Vede k malformacím potomstva (vrozené deformace) – přenos viru přes placentu. Většina infikovaných plodů umírá. Ne všechna infikovaná zvířata rodí malformované potomstvo a ne všechno potomstvo s vrozenou deformací je testováno jako pozitivní (test PCR). Nejsou žádné informace o vlivu na plodnost.
Diagnostika: existují testy pro izolaci viru (SN, IF, PCR).
Podobnost s virem AKABANE: stejný způsob přenosu (vektor), krátká viremie, není k dispozici vakcína (malý zájem farmaceutických firem na vývoj vakcíny).
Přenos: nemoc přenosná vektorem (tiplík rodu culicoides). Další způsoby přenosu nejsou vyloučeny, panuje však názor, že není možný přenos zvíře-zvíře nebo zvíře-člověk. Potvrzen přenos na plod přes placentu. Zjišťuje se, zda infikovaná zvířata mají doživotní imunitu. Nejsou žádné poznatky o přenosu přes sperma nebo embrya.
Vliv na člověka: je nepravděpodobné, že virus může způsobit lidské onemocnění (názor ECDC – evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí). Pravděpodobný příznak je výskyt teplot během dvou týdnů po styku s kontaminovanými zvířaty. Onemocnění může být potvrzeno testem PCR. Dosud se nevyskytl žádný případ lidského onemocnění.
Další vědecký výzkum nemoci: Evropská komise bude finančně podporovat vědecký výzkum (na základě rozhodnutí Rady EU 2009/470).
Legislativa EU zajišťuje, že přesuny a export nemocných zvířat je zakázán. Restriktivní opatření přijatá třetími zeměmi by měla být vědecky podložená, cílená, proporcionální a nediskriminační. SBV není hlášení podléhající nemoc, proto komise nepovažuje za nutné vyvíjet dozorový systém. Pro tuto nemoc neexistuje vakcína, komise nebude vynucovat vakcinaci na evropské úrovni. Komise nebude financovat náklady spojené s testováním, likvidací ani preventivními opatřeními. Pro ozdravovací programy jsou nezbytné vědecké poznatky tak, aby bylo možné vyhodnotit jejich realizovatelnost.
Na základě informací z DG SANCO ze semináře o problematice Schmallenbergského viru (SBV) sestavil a přeložil ing. Miroslav Vráblík
Napadané druhy: přežvýkavci - ovce, kozy, skot, bizoni, jelenovití. Nejsou žádné poznatky o vlivu na exotické přežvýkavce (velbloudi, lamy).
Počty případů: dosud zjištěn výskyt u 1910 stád ovcí, 393 stád skotu, 56 stád koz. Celkem tedy 2359 stád přežvýkavců (stav k 31.3.2012).
Symptomy: projevy u dospělého skotu – horečka, průjem, pokles mléčné užitkovosti. Viremie je velmi krátká, méně než 6 dnů. Vede k malformacím potomstva (vrozené deformace) – přenos viru přes placentu. Většina infikovaných plodů umírá. Ne všechna infikovaná zvířata rodí malformované potomstvo a ne všechno potomstvo s vrozenou deformací je testováno jako pozitivní (test PCR). Nejsou žádné informace o vlivu na plodnost.
Diagnostika: existují testy pro izolaci viru (SN, IF, PCR).
Podobnost s virem AKABANE: stejný způsob přenosu (vektor), krátká viremie, není k dispozici vakcína (malý zájem farmaceutických firem na vývoj vakcíny).
Přenos: nemoc přenosná vektorem (tiplík rodu culicoides). Další způsoby přenosu nejsou vyloučeny, panuje však názor, že není možný přenos zvíře-zvíře nebo zvíře-člověk. Potvrzen přenos na plod přes placentu. Zjišťuje se, zda infikovaná zvířata mají doživotní imunitu. Nejsou žádné poznatky o přenosu přes sperma nebo embrya.
Vliv na člověka: je nepravděpodobné, že virus může způsobit lidské onemocnění (názor ECDC – evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí). Pravděpodobný příznak je výskyt teplot během dvou týdnů po styku s kontaminovanými zvířaty. Onemocnění může být potvrzeno testem PCR. Dosud se nevyskytl žádný případ lidského onemocnění.
Další vědecký výzkum nemoci: Evropská komise bude finančně podporovat vědecký výzkum (na základě rozhodnutí Rady EU 2009/470).
Legislativa EU zajišťuje, že přesuny a export nemocných zvířat je zakázán. Restriktivní opatření přijatá třetími zeměmi by měla být vědecky podložená, cílená, proporcionální a nediskriminační. SBV není hlášení podléhající nemoc, proto komise nepovažuje za nutné vyvíjet dozorový systém. Pro tuto nemoc neexistuje vakcína, komise nebude vynucovat vakcinaci na evropské úrovni. Komise nebude financovat náklady spojené s testováním, likvidací ani preventivními opatřeními. Pro ozdravovací programy jsou nezbytné vědecké poznatky tak, aby bylo možné vyhodnotit jejich realizovatelnost.
Na základě informací z DG SANCO ze semináře o problematice Schmallenbergského viru (SBV) sestavil a přeložil ing. Miroslav Vráblík