Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. stanovil sazby podpory pojištění pro rok 2019. Finanční podpora pojištění je poskytována s cílem zpřístupnit pojistnou ochranu podnikatelům v zemědělství a lesnictví. Podpora je poskytována ve formě úhrady části pojistného, a to v rámci jednotlivých programů podpor. V letošním roce byla oproti roku 2018 sazba podpory navýšena u speciálních plodin z 55 % na 58 %, u ostatních plodin ze 42 % na 45 % a u pojištění hospodářských zvířat zůstala zachována hodnota 50 % uhrazeného pojistného. V ostatních programech je stanovena maximální možná výše podpory.

Koncem září se v hotelu Skalský dvůr konal seminář Českého svazu chovatelů masného skotu, na který navazovala členská schůze. Přednášky byly velice přínosné pro praxi. Přítomní se dozvěděli, jak postupovat proti paratuberkulóze, jak zlepšit kvalitu travních porostů, nebo jak správně zchladit jatečný trup, či jak pečovat o sexuální zdraví plemenného býka. Bohatý přednáškový "nášup" byl okořeněn praktickou ochutnávkou arménského pokrmu basturma. Přestože jsme na svazovém webu bezprostředně po semináři zveřejnili všechny prezentace, přikládáme ještě i článek publikovaný v časopise Náš chov, který shrnuje nejdůležitější poznatky z jednotlivých přednášek.

Český svaz chovatelů masného skotu má již několik let svého zástupce v pracovní skupině pro hovězí maso, která funguje při evropské organizaci Copa Cogeca. Jednáních, kdy na evropské půdě za účasti všech členů EU probírají aktuální témata spojená s touto komoditou, se pravidelně zúčastňujeme. Proto jsme nyní rádi přijali pozvání na konferenci "Sustainability from farm to fork", kterou pořádá Evropská komise a která je klíčovým každoročním evropským shromážděním v diskuzi o budoucnosti zemědělství v Evropě a výzvách, které nás v budoucnu čekají. Na letošní akci vystoupí se svým příspěvkem za ČR Miroslav Vráblík. V pořadí již pátou konferenci, která se bude konat ve dnech 10. – 11. prosince 2019, zahájí nový komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski.

Vzdělávací projekt Zemědělství žije!, jehož zřizovatelem je Zemědělský svaz ČR, funguje v České republice úspěšně již několik let. Jeho cílem je zlepšit obraz a zvýšit povědomí o zemědělství v očích veřejnosti. V podobě naučných aktivit informujeme děti, mladé lidi a laickou veřejnost o důležitosti a nenahraditelnosti tohoto oboru. Jedním z partnerů projektu je i náš svaz. Pro rok 2020 se plánuje pokračovat v úspěšné celorepublikové akci Dny českého zemědělství. Hledáme proto vhodné zemědělské farmy, které by měly zájem aktivně se do této akce zapojit.

Hospodaříte na orné půdě, kterou jste se rozhodli dočasně zatravnit a po pěti letech jste zjistili, že byla převedena z kultury travní porost na orné půdě (G) na trvalý travní porost (T) a to nejenom v evidenci půdy LPIS, ale následně i v katastru nemovitostí? Pokud vám to přijde jako absurdní, tak vězte, že je to běžný postup, který plyne z evropských nařízení. Přesto je to téma, kterému se budeme věnovat a pokusíme se navrhnout úpravu legislativy, neboť tento způsob automatického přeřazení nejenom že půdu finančně devalvuje, ale rovněž zemědělcům značně omezuje možnosti reagovat na potřebu greeningu. Jaký je vlastně výklad SZIF k tomuto problému?

Ministerstvo ladí sadu opatření, která určí zemědělskou politiku po roce 2021. Obsahuje několik revolučních věcí ve vztahu k ochraně krajiny. Nebude například možné ničit půdu opakovaným pěstováním kukuřice. Zemědělci budou motivováni k sázení stromů na polích a k ještě většímu porcování lánů monokultur až na 20 hektarů. Z ministerských návrhů takzvané zelené architektury vyplývá zásadní sdělení, které mění zažitý koloběh zemědělských dotací po roce 2021: peněz z Bruselu přiteče méně a k jejich získání bude nutné splnit naopak víc povinností. Získání peněz navíc bude podmíněno plněním dalších volitelných opatření, takzvaných ekoschémat a agroenvironmentálních opatření.

Na národní dotace bude v příštím roce směřovat stejná částka jako letos, tedy 3,8 miliardy korun. Návrh v pondělí schválila vláda. Na první pohled příznivá zpráva však skrývá mnohá ale. Chovateli masného skotu jsou z národních zdrojů vedle dotací na genetiku (program 2.A.) využívány zejména tituly týkající se dobrých životních podmínek (programy 20.D.) a do budoucna pak částečně i připravovaná opatření na welfare výkrmu skotu, u nichž v současné době probíhá notifikace u Evropské komise (psali jsme zde). V případě klasického welfare je však problémem to, že letos byly z celkových šesti podprogramů spuštěny pouze dva (ošetřování paznehtů a eliminace obtížného hmyzu) a objem vyplácených prostředků tudíž bude logicky výrazně nižší, než požadavek, který lze očekávat v příštím roce, kdy naběhnou i ostatní opatření.

Na konci října byla uzávěrka pro přihlášení mladých býčků do druhého turnusu domácího odchovu roku 2020. Do něj chovatelé nahlásili celkem 438 býků narozených v období leden až březen. Aby se stala zaslaná přihláška k odchovu platnou a závaznou, je třeba včas uhradit poplatek spojený s nahlášením býků. Faktura bude všem chovatelům spolu se seznamem ušních čísel přihlášených býků během tohoto týdne odeslána emailem. Pokud nebude v termínu splatnosti uhrazena, vyškrtne ČSCHMS v souladu s Metodikou pro odchov býků býka z odchovu resp. neprovede jeho výběr do plemenitby.

Odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Státní veterinární ústav v Jihlavě spolu s Českým svazem chovatelů masného skotu iniciovali vznik projektu týkající se monitoringu původců helmintóz v chovech masného skotu a analýzy anthelmintické rezistence a genetické diverzity. Cílem pětiletého projektu, který je financován v rámci aplikovaného výzkumu MZe ČR, je zvýšit povědomí o parazitózách skotu a rozšířit plošně diagnostiku parazitóz, jelikož ucelená data o výskytu parazitóz u skotu v ČR jsou absolutně nedostačující. V neposlední řadě je nezbytné zmapovat situaci anthelmintických rezistencí u masného skotu na území ČR.

Výběry plemenných býků jsou pro rok 2019 historií. V letošním roce bylo během čtyř turnusů do plemenitby vybráno 1550 mladých býků z celkových 1908 kandidátů, kteří byli zařazeni do testu resp. domácího odchovu. Nejvíce bylo do plemenitby vybráno býčků masný simentál (427), následované býky plemene limousine (356) a charolais (318). Čtvrtá příčka patří se 302 vybranými plemeníky angusům. V dražbách se z této čtveřice nejpočetnějších plemen nejlépe prodávali šaroláci, kdy během aukcí našla nového majitele polovina býků tohoto plemene. Jen o něco menší aukční zájem byl o limousiny (47 %); angusů a simentálů se dražbách prodala jen zhruba čtvrtina. Kompletní výsledky a další statistické údaje najdete v odkazu.