Chovatelé plemene charolais se ve čtvrtek 6.6.2024 sešli v malebném údolí pod hradem Kokořín, aby zde projednali zejména část rozsáhlé analýzy a další otázky ve vývoji šlechtění plemene charolais. Úvodního slova s přivítáním všech účastníků se zhostila předsedkyně klubu Jitka Hatláková, která všechny přítomné seznámila s body k projednání v dopolední části dne, odpoledne bylo věnováno návštěvě nedalekého chovu Družstva vlastníků Liběn-Vtelno.

Klub chovatelů plemene blonde d’Aquitaine pořádá pro své členy a příznivce tohoto francouzského plemene tour po českých chovech. Dvoudenní setkání spojené s prohlídkou trojice farem se uskuteční již tento týden ve dnech 6. - 7.6.2024. Organizátoři připravili zajímavý program během něhož bude možné prohlédnout si chovy předních "blonďáckých" chovatelů a večer si v přátelské atmosféře popovídat o úspěších, ale i chovatelských problémech, či plánech na pořádání dalších akcí atd.. Program najdete v dále v textu. Při této příležitosti se ve čtvrtek 6.6. večer uskuteční rovněž krátký klub a schůze Rady PK BA.

Českou republiku příští týden navštíví australský odborník z Dr. Brad Crook z Agricultural Business Research Institute. Součástí jeho programu po ČR bude také přednáška pro chovatele a odbornou veřejnost týkající se šlechtění a nástrojů pro šlechtitele masného skotu. Setkání se uskuteční v pátek 14.6.2024 od 9:30 v Hospodě u Tomáše v Rantířově u Jihlavy, následovat bude praktická ukázka webového rozhraní BREEDPLAN. Předpokládaný konec ve 13:00. Registrační formulář a detailní detaily najdete v přiložené pozvánce. Přednášku zajišťuje Asociace chovatelů Aberdeen Angus, z.s..

Jste chovateli zámořského typu plemene charolais a při chovu a šlechtění se systematicky a cíleně zaměřujete na tento typ genetiky? Pak prosím věnujte pozornost následující informaci, která je určena právě vám. Plemeno charolais má své kořeny ve Francii, odkud se díky svým přednostem postupně rozšířilo do sedmdesáti zemí světa. Na americkém kontinentu byl chov charolais založen importem prvních kusů v červnu 1936. Šlechtění v severní Americe se však ubíralo jiným směrem než v Evropě, čímž byla vytvořena populace poněkud odlišného typu zvířat. I v ČR existuje několik chovatelů, kteří upřednostňují tento typ charolais. V čem se liší, a proč o tom píšeme, se dočtete v následujícím textu.

Popularita jednotlivých masných plemen napříč všemi typy chovatelů se dá odvodit například podle počtu býků využívaných v přirozené plemenitbě. Dlouhé roky se na vrcholu tohoto žebříčku drželo plemeno charolais. To už však od roku 2016 neplatí. V tomto roce je z pomyslného trůnu nejvyužívanějšího plemene sesadili býci plemene masný simentál. Ani ti se však na úplném výsluní neudrželi a předloni je vystřídali limousinší plemeníci, kteří v roce 2023 významně posílili svou dominantní pozici. Ukazují to data z ústřední evidence, kterou spravuje ČMSCH, a.s.. Detailní přehled za všechna masná plemena od roku 2006 až do současnosti ukazuje přiložený graf.

Chovatelé nejmenšího evropského plemene skotu dexter si na farmě svého předsedy Karla Rodena ve středočeském Skrýšově v sobotu 1. června připomínali deset let od založení chovatelského klubu. Ustavujícího zasedání, které se konalo na témže místě, se tehdy účastnila asi dvacítka chovatelů, nyní se jich na oslavy sjelo více než šedesát. Pozvání přijali také mnozí hosté, kteří se na formování aktivit klubu od počátku podílejí. Kromě vzpomínkového charakteru chovatelé probírali také návrh Rady PK DX na úpravu šlechtitelského programu či úpravy způsobu odchovu a výběru býků. Chybět nemohla pochopitelně ani prohlídka hospodářství Karla Rodena.

Poslední květnový den bylo do tisku odesláno červnové číslo svazového Zpravodaje. Co v něm najdete? Na 88 stranách se budete moci dočíst o české výpravě do Srbska, najdete zde druhou část článku o ekonomice chovu krav bez tržní produkce mléka, odborné zamyšlení nad tím, proč vakcíny někdy nefungují tak, jak očekáváme, detailní příspěvek na téma vad zevnějšku masných plemen skotu, reportáže z různých domácích i zahraničních akcí, výsledky výběrů včetně fotogalerie býků a mnoho dalších zajímavých příspěvků. Pevně věříme, že se vám nové číslo bude líbit nejenom po grafické stránce, ale především té obsahové. Zpravodaj dorazí do poštovních stránek členů během několika málo dní.

Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly nedávné případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA, kdy byl virus ptačí chřipky prokázán na 63 místech, aniž by však krávy vykazovaly jakékoli příznaky onemocnění. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci.

Na konci minulého týdne se konala úspěšná dvoudenní Simmental tour, kterou pořádal Klub chovatelů plemene masný simentál. Organizátoři z řad členů Rady plemenné knihy MS přichystali pro zájemce návštěvu čtyř významných simenálských farem v oblasti Jižních Čech. Akce se těšila velkému zájmu chovatelů, navštívilo ji přes padesát účastníků včetně nestora chovu MS pana Františka Koláře, který, ač svou veleúspěšnou chovatelskou kariérou pověsil na hřebíček před deseti lety, stále patří mezi uznávané odborníky. Akci konanou ve velmi příjemné atmosféře první den navštívil rovněž náměstek ministra zemědělství Radek Lanč.

Jedním z hlavních úkolů plemenné knihy je zápis a evidence zvířat. Ta slouží pro zajištění cílevědomého a soustavného zlepšování genetické úrovně celé populace daného plemene. Zápis zvířat se provádí na základě schválených pravidel, která jsou uvedena ve statutu plemenné knihy každého masného plemene. V případě plemenic obecně platí, že do PK se zapisují krávy z chovů zapsaných nebo evidovaných v registru chovů, pocházející z vlastního chovu, nebo nakoupené z jiného evidovaného hospodářství. Dále se zapisují importované plemenice masného plemene zapsané v PK v zemi svého původu, s doloženým potvrzením o původu resp. zootechnickým osvědčením (POP/ZO). Níže najdete graf s vývojem počtu zapsaných plemenic od roku 2007 až do současnosti.