Legislativa

Pod vedením polského předsednictví se nedávno konalo další jednání pracovní skupiny Rady EU v otázce návrhu evropského nařízení o ochraně zvířat během přepravy. Jde o jeden ze stěžejních legislativních předpisů, který zásadní měrou může do budoucna ovlivnit obchodování s hospodářskými zvířaty, proto mu i za nás dlouhodobě věnujeme velkou pozornost. Jednání se znovu točilo okolo kapitol V a VI návrhu nařízení, které je z pohledu chovatelů stěžejní, neboť řeší zejména časy maximální délky přepravy a teploty za kterých je možné zvířata transportovat. Dobrou zprávou je, že i nadále se daří mírnit původní velmi tvrdé návrhy. Po předání evropského "kormidla" Dánům, kteří jsou naopak velmi ambiciózní, se situace však může ještě otočit.

Změnou veterinárního zákona již není třeba, aby byla zvířata turů při přemísťování fyzicky doprovázena Průvodním listem skotu (PLS). Výjimkou je pouze vývoz zvířete do zahraničí. Z důvodu hladkého přechodu na nový systém vydávání PLS bude možné v případě vývozu zvířete do zahraničí v průběhu měsíce dubna 2025 použít PLS vydaný před 1. dubnem za předpokladu, že bude obsahovat všechny údaje (tedy zejména doplněna všechna přemístění na rubu části B). Od 1.4.2025 je umožněno vygenerování a tisk PLS přímo z prostředí Portálu farmáře. Chovatel si tedy bude moci kdykoli vygenerovat aktuální PLS u chovaných zvířat a použít jej pro vlastní potřebu.

Dnešním dnem vstoupila v platnost změna zákona o veterinární péči. Ta umožňuje například rituální porážky zvířat pro účely obchodování s masem. Ukládá také provozovatelům jatek zavést na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat povinně kamerové systémy, aby bylo možné kontrolovat zacházení se zvířaty. Součástí je rovněž elektronizace původních listů skotu (PLS). Zákon je vydáván také za antibyrokratický balíček, který má ulevit zemědělcům a potravinářům od administrativy. Dolní komora novelou například rozšířila ochranu psů proti jejích týrání. Novelu veterinárního zákona najdete v odkazu.

Se sílící hrozbou zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky se množí obavy chovatelů z nařízené likvidace celých chovů, pokud by u nás nemoc skutečně propukla. V této souvislosti proto padají dotazy nejenom na případnou preventivní vakcinaci (proč vakcinace není řešením píšeme v tomto článku), ale také jak by to bylo s náhradami za utracená zvířata. SLAK patří mezi nebezpečné nákazy vyjmenované v příloze veterinárního zákona, z čehož chovateli vyplývá nárok na náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo a zveřejnilo aktualizaci Národního programu snižování emisí České republiky, jehož účelem je snížit celkovou úroveň znečišťování a znečištění ovzduší u nás. Dokument neopomíjí ani zemědělství, když udává, že hospodářská zvířata, resp. chov skotu jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí NH3 a že je třeba na to reagovat, neboť s ohledem na opatření ke snižování emisí v ostatních sektorech, bude význam vlivu chovů hospodářských zvířat na kvalitu ovzduší narůstat. V rámci opatření na snižování emisí amoniaku by tak měl/mohl na základě provedené analýzy stavu pastevního chovu nemléčného skotu v ČR vzniknout dotační titul na podporu pastevního chovu.

Dne 26.3.2025 se uskutečnil první z webinářů, který na téma změny v tisku průvodních listů skotu (PLS) pořádala Českomoravská společnost chovatelů, a.s.. Tento první webinář byl zaměřen na chovatele skotu. Obsahem webináře bylo seznámení s legislativními podklady ke změně tisku PLS od 1.4.2025 a prezentace nových funkcionalit v Registru zvířat souvisejících se změnou tisku PLS. Webinář zaměřený pro zařízení pro svody skotu se uskuteční dnes 27.3.2025 od 13 hod. (odkaz na registraci zde) a do třetice webinář zaměřený pro jatka a asanační podniky je v plánu 28.3.2025 od 10 hod. (odkaz na registraci zde).

Prezident republiky Petr Pavel v pondělí 10. března 2025 podepsal několik zákonů, mezi kterými je rovněž novela zákona o veterinární péči. Ta kromě elektronizace vydávání průvodní listů skotu (více k tomuto tématu zde) povoluje rovněž tzv. rituální porážky pro účely obchodování s masem. Cílem této novinky je, aby se namísto vývozu živých zvířat určených k výkrmu či přímé k porážce mohlo vozit zpracované maso, o které je zájem především z Turecka. Zvíře bude muset být pro tyto účely omráčeno elektřinou. Tento typ porážek zákon sice umožňoval již nyní, ale pouze pro potřeby náboženských obcí. To novela mění a nově bude možné s tímto masem i obchodovat.

I u sebelepších chovatelů někdy nastane situace, kdy se zvíře zraní či onemocnění a není schopné pohybu buď vůbec, nebo velice omezeně, a chovatel je nucen toto zvíře přemístit na jatky. Jaká zvířata je ale v případě zdravotních problémů možné přepravovat, aniž byste porušovali legislativu a také zásady welfare? A jak správně a co nejšetrněji manipulovat se zvířaty při jejich pohánění a nakládce na dopravní prostředky? Zatímco na první část otázek legislativa dává poměrně jasnou odpověď, v případě manipulace to v praxi už tak snadné není. Pojďme si projít několik zásad, které vychází z doporučení státních veterinářů zodpovědných za dozor.

I přes nesouhlas odpůrců a některých veterinářů Senát ve středu 26. února 2025 těsně schválil uzákonění rituálních porážek hospodářských zvířat pro obchodování s jejich masem. Novelu veterinárního zákona, která je umožní, nyní dostane k podpisu prezident. Dva senátní výbory přitom doporučily předlohu vrátit Sněmovně s návrhem na vypuštění rituálních halal nebo košer porážek. Pro schválení novely hlasovalo 35 senátorů, což byl nejnižší potřebný počet. Halal a košer porážky dosud upravuje zákon proti týrání zvířat. Umožňuje je však pouze pro potřeby církví a náboženských společností.

Počátkem února proběhlo pod vedením polského předsednictví první jednání pracovní skupiny Rady EU v otázce návrhu evropského nařízení o ochraně zvířat během přepravy. Jde o jeden ze stěžejních legislativních předpisů, který zásadní měrou může do budoucna ovlivnit obchodování s hospodářskými zvířaty. Jednání se točilo okolo kapitoly VI návrhu nařízení, které je z pohledu chovatelů stěžejní, neboť řeší zejména časy maximální délky přepravy a teploty za kterých je možné zvířata transportovat. Dobrou zprávou je, že české návrhy na zmírnění původních velmi tvrdých návrhů byly většinově podpořeny a ostatními členskými státy pozitivně přijaty.