Legislativa

Jak jsme již informovali, dne 1. března 2016 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 61/2016 Sb. (ke stažení zde) týkající se poskytování přímých plateb. Úpravy dotačních podmínek vycházejí ze zkušeností z letošního příjmu žádostí, prováděných kontrol a částečně i podnětů zemědělské veřejnosti. Shrnutí nepodstatnějších změn najdete v textu pod přiloženým odkazem.

Poté, co se včasnost hlášení narození telat do ústřední evidence stala jednou z podmínek, podle které je hodnocena jejich způsobilost pro dotace, se počet pozdě nahlášených telat postupně snižoval. V loňském roce bylo kvůli pozdnímu nahlášení z dotací vyřazeno pouze 1 % všech narozených telat, což bylo také hlavním důvodem nízké sazby dotačního titulu na telata masného typu. I přesto však s účinností od roku 2017 dojde k dalšímu zpřísnění této lhůty. Počínaje příštím rokem bude chovatelem muset být narození zvířat pověřené osobě hlášeno do 7 dnů ode dne označení zvířete a hlášen jejich úhyn, ztráta, utracení, přemístění do 7 dnů ode dne, kdy k události došlo, přičemž den události se do této lhůty nezapočítává.

Včera vyšly ve sbírce zákonů novely nařízení vlády týkající se poskytování přímých plateb, ekologického zemědělství, dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat (welfare) a provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření. Změny jsou spíše kosmetického rázu, neboť drtivá většina zásadních připomínek nevládních organizací (včetně těch našich), které by výrazněji měnily charakter některých paragrafů ve prospěch zemědělců, nebyla při vypořádávání z nejrůznějších důvodů přijata. Novely nařízení si můžete stáhnout v příloze. Přehled hlavních změn je pak patrný z této prezentace (pdf soubor).

Vláda dnes schválila návrh nařízení o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Ministerstvo zemědělství v návrhu zohlednilo zkušenosti z prvního roku platnosti nových pravidel Společné zemědělské politiky v oblasti přímých plateb a s tím související poznatky z příjmu žádostí, z jejich administrace a z provedených kontrol. Na přímé platby je v roce 2016 určeno zhruba 23 miliard korun z příjmů EU, přičemž v loňském roce žádalo o podporu necelých 30 tisíc subjektů.

Evropská komise požaduje po České republice vrácení 810 miliónů korun kvůli nedostatečné kontrole dodržování dotačních pravidel v letech 2010 až 2013 (čtěte např. zde). Největší podíl na sankci mají nedostatky a chyby v identifikaci a evidenci zvířat, a proto ministerstvo v reakci na výtky auditu navrhuje zpřísnit lhůtu na hlášení na 7 dní, tzn. od 8. dne bude hlášení považováno za opožděné a takto nahlášená zvířata budou z pohledu dotací považována za nezpůsobilá pro vyplacení plateb.

Jelikož se chovatelé a čtenáři našich stránek prostřednictvím ankety na našem webu vyjádřili, že je připravovaný Fond těžko pojistitelných rizik zajímá a většinou zvažují do něj vstoupit, přinášíme k této problematice další informace. Upozorňuji však, že uvedené informace jsou zatím neoficiální, neboť finální podoba pravidel fungování fondu ještě nebyla přijata.

Spuštění fondu těžko pojistitelných rizik pro zemědělce se na začátku nového roku, jak bylo plánováno, nezvládne. V průběhu roku 2016 by se ale otevřít měl. Přesný termín bude záležet na tom, kdy se záměrem bude souhlasit Evropská komise. Tento souhlas zatím chybí. Účast ve fondu by měla být dobrovolná a přispívat by do něj měli polovinou peněz zemědělci, zbytek by měl jít ze státního rozpočtu.

Až do poloviny prosince jsou v připomínkovém řízení čtyři důležitá nařízení vlády týkající se zemědělských dotací: přímé platby (PP), ekologické zemědělství (EZ), agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO) a dobré životní podmínky (AW). Hlavním cílem těchto novel je zohlednění zkušeností z prvního roku implementace nových pravidel a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z jejich administrace a z provedených kontrol. Vzhledem k zásadním dopadům těchto nařízení do zemědělské praxe vyzývám všechny chovatele, aby se zapojili do připomínkování těchto materiálů, a to buď prostřednictvím některé ze zemědělských nevládních organizací či prostřednictvím našeho svazu.

Vedení Ministerstva zemědělství v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravilo dokument 'Strategie pro růst českého zemědělství do roku 2030', který má za cíl vytyčit základní směry, kam by se mělo naše zemědělství ubírat v následujících patnácti letech. Obdobné materiály sice už připravovali i předchůdci současného ministra, dokumenty ale zatím vždy vyzněly spíše do ztracena. Těžko odhadovat, jak to dopadne s tímto, ale stejně jako v minulosti, tak i nyní jsme ho ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi připomínkovali.

Vzhledem k mimořádným suchům, mohou ekologičtí chovatelé zvířat žádat o výjimku na použití konvenčních krmiv bez nutnosti dokládat další důkazy prokazující rozsah, místo a typ katastrofy. Žádost není zpoplatněna a podává se na obvyklém formuláři (ke stažení zde). Ekologický zemědělec je povinen o využití výjimky neprodleně informovat svou kontrolní organizaci. Po dobu zkrmování konvenčních krmiv a do uplynutí nové minimální doby chovu ("přechodného období") od skončení zkrmování není možné předmětná zvířata ani jejich produkty prodávat jako bio. Více informací naleznete v příloze.