Zdraví

EU si zakládá na tom, aby se ke spotřebitelům dostávalo kvalitní maso pocházející z chovů, které nevyužívají zbytečné množství chemických látek. Z toho důvodu je obchod s potravinami značně omezen. Nyní však EU obnovuje jednání s USA o tom, že by za určitých podmínek mohl být povolen další dovoz hovězího masa. V pátek 19. října 2018 Rada pověřila Komisi vyjednáváním dohody s USA o dovozu vysoce kvalitního hovězího masa pocházejícího z chovů, které nebyly ošetřeny hormony podporující růst (detaily zde). Rada ujistila spotřebitele v EU, že výsledná dohoda bude v každém případě respektovat vysoké požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin. Zákaz dovozu hovězího od zvířat, které byly vyživovány růstovým hormonem, stále platí.

Státní veterinární správa (SVS) si v rámci "Antibiotického týdne" připomíná nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik, respektive všem antimikrobikům. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zdraví zvířat i lidi. SVS proto dlouhodobě šíří informace nabádající k odpovědnému používání veterinárních antibiotik, provádí kontrolu jejich používání a to včetně sledování případných zbytků (reziduí) v potravinách živočišného původu po podání antimikrobik zvířatům. Pro konzumenta to znamená, že tuzemská produkce masa, mléka, vajec a medu je monitorována s využitím moderních a velmi citlivých laboratorních technik dle pečlivě nastavených pravidel.

Evropský parlament přijal ve čtvrtek 25. října 2018 plán na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Resistence a snižující se účinnost antikrobik je totiž závažným problémem, jehož neřešení by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom v chovech hospodářských zvířat, ale především v humánní medicíně. Návrh počítá s tím, že veterinární léky nesmějí za žádných okolností sloužit ke zlepšení výkonu (užitkovosti) nebo kompenzování špatného prostředí a nevyhovujících podmínek chovu zvířat. Jakkoliv se toto může zdát samozřejmé, v praxi tomu tak vždy není.

Hlavním ekonomickým ukazatelem chovu krav BTPM je plodnost resp. čistá natalita, která za posledních 5 let vzrostla o 11 %. Na 100 krav se narodilo 90 telat, zde je patrná cílevědomá činnost chovatelů BTPM. Rentabilita produkce jatečného skotu je stále závislá na dotační saturaci. Každý další náklad dostává chovatele do nelehké finanční situace. Z tohoto důvodu stojí chovatel před otázkou, zda pro něj není výhodnější zvolit cestu prevence než řešit zdravotní problémy u zvířat. Respirační onemocnění skotu postihují všechny věkové kategorie. Pro každého chovatele to prakticky znamená vyšší náklady na léčbu (antibiotika, nesteroidní antiflogistika, službu veterinárního lékaře).

Teplé dny máme zdá se za sebou, a tak se chovatelé masného skotu, kteří využívají k zimnímu ustájení zimoviště, začínají pozvolna na toto období připravovat. Zimní období, kdy třeba zvířata krmit, nastýlat jim, hlídat porody atd., je finančně nejnákladnější částí chovatelského roku a rovněž nejrizikovější z hlediska veterinárních problémů. Statistiky totiž ukazují, že až 40 % úhynů mladého skotu v zimním období je způsobeno pneumonií, následované infekcí vyvolaných klostridiemi. Klíčem ke zdraví zvířat je rovnováha mezi úrovní imunity a infekčním tlakem.

Na konci loňského roku resp. zkraje letošního roku vešla v platnost novela veterinárního zákona a na ní navazující vyhláška. Ta významnou měrou rozšiřuje rozsah odborných veterinárních úkonů, které může chovatel na svém hospodářství u jím chovaných hospodářských zvířat provádět sám. K realizaci některých z nich je ale třeba absolvování kurzu o odborné způsobilosti. VFU Brno bude jedinou organizací, která bude podobné odborné průpravy pro chovatele realizovat. První jednodenní kurz v délce 10 výukových hodin, zakončený zkouškou a předáním osvědčení, je vypsán na 5. února 2019.

Ozdravování od IBR dospělo po téměř třinácti letech do finále. Na konci července dosahovalo zastoupení prostých hospodářství (bez pozitivních zvířat) 99,9 %. Ke stejnému datu se snížil počet hospodářství na kterých jsou stále pod MVO chována pozitivní zvířata na 17. Pozitivních zvířat bylo 1.151, z nichž pouze 117 bylo chováno v systému bez tržní produkce mléka. Zbytek připadá na dojený skot. Ačkoliv se to může zdát jako nízké číslo, jsou právě tato zvířata překážkou k získání statusu země prosté od IBR. Cílem tedy musí být co nejrychlejší eliminace těchto zvířat ze stáda.

Česká republika již nefiguruje na čínském seznamu zemí s nebezpečím tzv. nemoci šílených krav (BSE). Zástupci čínského Generálního ředitelství cel (GACC) to v minulém týdnu oznámili během bilaterálního jednání na Ministerstvu zemědělství (MZe). Česká republika o vyjmutí ze seznamu usilovala řadu let. Tento krok je nesmírně důležitý pro případné budoucí otevření čínského trhu pro produkty z hovězího masa. Nic tak nebrání obnovení jednání o certifikaci a registraci jednotlivých výrobních závodů, které jsou podmínkou pro vývoz českých hovězích produktů do nejlidnatější země světa.

Ve Spojených státech amerických se ve státě Florida opět po čase objevil nový případ BSE, často označované jako nemoc šílených krav. V případě nálezu u šestileté krávy se jedná o tzv. atypickou formu BSE typu H, která vzniká spontánně převážně u starších zvířat bez jakékoliv návaznosti na zkrmování masokostních mouček. Atypická forma BSE byla objevena až teprve v nedávné minulosti, zatímco první případy klasické BSE byly poprvé diagnostikovány již v osmdesátých letech minulého století.

Francie čelí nejhoršímu vypuknutí antraxu za posledních 20 let. Úřady a média hlásí úmrtí již více než 50 zvířat na 28 různých farmách. Ohnisko nákazy bylo hlášeno ve francouzském departmentu Haute-Alpes na jihovýchodě země. Nemoc zabila dobytek, ale i ovce a koně. První případy u zvířat byly objeveny v Montgardinu asi 15 km východně od Gapu, kde bylo 28. června nalezeno šest mrtvých krav. Anthrax neboli sněť slezinná je onemocnění způsobované baktérií Bacillus anthracis přenášené sporami, které může způsobit náhlou smrt u zvířat.