Zdraví

Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (AGES) minulý týden oficiálně potvrdila výskyt IBR v Rakousku. Celkem 118 pozitivních zvířat pocházelo ze 20 chovů zejména z oblasti Tyrolska, Vorarlbersku a Dolního a Horního Rakouska. Infekce byla následně zavlečena také do Bavorska na 30 farem, do Švýcarska a severní Itálie, tedy do zemí které jsou Evropskou komisí uznány jako prosté IBR. Infekce IBR zjištěna v Tyrolsku již 20. února 2015 u zvířat určených k exportu do Alžírska.

Národní ozdravovací program (NOP) od IBR spěje do finále. A i když se počet hospodářství na kterých se vyskytují pozitivní kusy od doby zahájení NOP výrazně snížil, neznamená to rozhodně, že riziko opětovného zavlečení této nákazy do stád je nulové. Naopak, o to více je důležité dodržovat všechna pravidla biosekurity tak, aby nová ohniska nevznikala a podařilo se ozdravování celorepublikově brzy dotáhnout do úspěšného konce. K připomenutí hlavních zásad ochrany chovů před znovuzavlečením IBR má sloužit informační leták, která připravila SVS a který najdete v příloze.

Strašák v podobě BSE téměř odezněl, přesto se tu a tam objeví nový případ tohoto onemocnění. V Evropě byly v loňském roce nové výskyty BSE potvrzeny v Německu, Rumunsku, Portugalsku a Španělsku, letos nové případy přiznali také úřady v Kanadě v provincii Alberta a Norsku (tzv. H-typ). V případě Kanady se jedná o první případ tohoto onemocnění od roku 2011. V České republice byl poslední výskyt BSE zaznamenám v roce 2009.

Evropská unie a FAO vystupňovaly úsilí s cílem pomoci připravit se na případné propuknutí slintavky a kulhavky v zemích na balkánském poloostrově, kde byl potvrzen výskyt tohoto vysoce nakažlivého onemocnění. I když toto virové onemocnění není nebezpečné pro lidské zdraví, způsobuje vážné ztráty a je hlavní překážkou pro mezinárodní obchod, včetně turistického ruchu. Vypuknutí slintavky ve Velké Británii v roce 2001 stálo tamní úřady odhadem 16 miliard dolarů a mělo za následek 10 milionů utracených ovcí a skotu.

V březnu 2015 by se na trh dostat měl nový typ vakcíny proti BVD, která chrání proti oběma typům tohoto onemocnění. Vakcína byla vyvinuta farmaceutickou společností Boehringer Ingelheim a byla nedávno schválena Evropským úřadem EMA. Vakcína s názvem Bovela je první vakcína v Evropské unii, která obsahuje oba genotypy BVD viru, tedy BVD 1 a BVD 2. Vakcína podle výrobce snižuje projevy klinických symptomů BVD a zabraňuje tvorbě trvale infikovaných zvířat (vironosičů). Rozhodnutí, zda ozdravovat chov od BVD s pomocí vakcinací či bez (tedy vyřazováním vironosičů - perzistentně infikovaných zvířat) však záleží vždy na konkrétních podmínkách chovu. Dva zcela odlišné názory odborníků právě na způsob ozdravování si můžete přečíst v odkazu níže.

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo metodiku kontroly zdraví zvířat a vakcinace pro rok 2015. Ta obsahuje povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce a to včetně lhůt k jejich provedení. Metodika současně určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Metodiku pro rok 2015 najdete v odkazu níže.

Trápí váš chov průjmové nebo respiratorní onemocnění? Chcete předejít ztrátám telat v důsledku prodělaného onemocnění? Společně s firmou MSD Animal Health nabízíme bezplatnou spolupráci při řešení průjmových a respiratorních onemocnění na vaší farmě. Jedná se především o provedení faremního auditu veterinárním konzultantem, včetně provedení nutných vyšetření (hrazených MSD AH) s vyhotovením závěrečné zprávy s návrhem řešení. Zaujala vás tato nabídka? Pokud ano, tak v příloze najdete kontakty na koho se můžete obrátit.

Ozdravování od IBR v České republice dospělo do závěrečné fáze. K 30.6.2014 činil podíl úředně prostých hospodářství IBR 78 %, což znamená, k dokončení ozdravování zbývá ještě 22% hospodářství, která musí být převedena do skupiny prostých. Ke konci června zbývalo v ČR ještě 131 hospodářství s infikovaným skotem, jejichž ozdravení je klíčové pro dokončení NOP. V chovech KBTPM je pak největším problémem nevyřazování starších infikovaných krav, u kterých jejich eliminace ze stáda zpravidla nezpůsobí chovateli ekonomickou ani chovatelskou újmu.

Jako přílohu červencového časopisu Náš Chov vydal Profi Press příručku týkající se biosekurity na pastvě. Tato třicetistránková publikace je uceleným materiálem obsahující zejména přehled nejdůležitějších parazitóz a chorob, se kterými se mohou pastevně chovaná hospodářská zvířata v našich končinách setkat (zejména masný skot a ovce a kozy) a současně také upozorňuje na specifika ve výživě související s pastevním způsobem chovu. Publikaci je možné za 30 Kč zakoupit přímo ve vydavatelství Profi Press či na výstavách a jiných zemědělských akcí na stránku Profi Pressu.

Státní veterinární správa informuje, že při kontrolách zjišťuje překračování limitů obsahu PCB (polychlorovaných bifenylů) v mase a mléce. Nařízení Komise stanovuje maximální limit obsahu PCB v mase, masných výrobcích a syrovém mléce 40 ng/g tuku. K překračování těchto limitů dochází kontaminací zvířat zbytky starých barev a nátěrů na hrazení stájí a také kontaktem se zbytky stavebních hmot, které PCB obsahují.